1921
Projev italského a našeho vyslance v Bělehradě. Ministra Národní obrany došel tento telegram z Bělehradu: Ministr italský a ministr československý, pověření u vlády SHS, připojují se k poctám, vzdávaným hrdinným mučedníkům, kteří zaplatili svým životem svobodu své vlasti a vítězství spravedlnosti. Podepsáni: Comte Manzoni. Kalina.
***
Druhové popravených kladli, dokud nevymřeli, na jich hroby květiny; o dušičkách po několik let také zvláštní vojenské deputace. Účastníci a pamětníci velké doby odcházejí a s nimi mizí i vděk národa. Dnes už jen jednotlivci vzpomínají… Po dostavění Památníku odboje byla tam zřízena zvláštní síň k uctění památky popravených. Jich jména jsou tam vyryta zlatým písmem do mramoru stěn. Na to jsem doprovázel s velkým průvodem italskou delegaci do Milovic na hřbitov 5 170 válečných italských zajatců, kteří tam zemřeli hladem. Delegace byla velmi potěšena pozorností obyvatelstva. Byla to oplátka obyvatelstvu v Roverettu, které též uctívalo památku našich mrtvých. V čistě vojenské prostotě byla to vzpomínková slavnost velmi důstojná. Odhalil jsem tam zřízený pomník a promluvil: „Vážené shromáždění! Tento pomník bude státi uprostřed hrobů 5 170 italských vojínů; kolik mladistvé síly a nadějí je pohřbeno na tomto prostranství! Velká myšlenka, s níž je spjata naše národní věc, vedla nás k vítězství, které se stalo podkladem naší obnovené státní samostatnosti. Abychom dovedli změřiti velikost této události, dostačí vyvolati si obraz našeho staletého utrpení a znovu prožívati naděje, které nás poutaly k naší státní myšlence. Bylo-li dosaženo takového vítězství, je spravedlivo vzpomenouti dnes těch, jimž nebylo dopřáno dočkati se rozhodnutí boje. Vzpomínati přinešených věci obětí jest i nutností výchovy národa k správě vlastních věcí. Buďme si vědomi toho, že smělé ideje musí býti v každém jednotlivém příslušníku státního celku neseny odhodlanou neochvějnou vůlí, mají-li se státi skutkem – že veliká vítězství a zachování jich plodů jsou spojena s velikými oběťmi! Toto vědomí musí býti živé zejména v myslích nás, vojínů. Je to idea železně důsledného vědomí povinnosti, vrcholícího i v sebeobětování. Musí jím býti prodchnuti zejména ti, kdož jsou povoláni ve jménu státu vésti bojující spoluobčany ve chvílích, kdy celek na nich vyžaduje tak velikého úsilí a tak velikých obětí. Toto vědomí budiž základní součástkou mravní výzbroje československého vojáka! 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS508843