3 – Dar hněvu každý měsíc. Odpověděla jsem jim, že čas, kdy se v této místnosti scházeli oni, se s mým časem právě do tohoto dne nepřekrývaly. Kolegové na mé vysvětlení nijak nezareagovali a pokračovali v přípravě laptopů. Zaujala jsem agresivní pozici s oběma chodidly pevně zasazenými do země. Použila jsem přímý oční kontakt a promluvila jsem jasným hlubokým hlasem: „Nikam nepůjdu. Budete si to muset zařídit jinak.“ Po krátké chvíli ticha k chlapcům mé sdělení doputovalo a našli si pro svou hodinu jiné místo. Mé staré já by místnost vyklidilo: „Žádný problém. Vy už jste tady, tak já si najdu jinou místnost.“ Mé staré já by opustilo prostor s hněvem a ptalo se samo sebe: „Proč se vždycky vzdáš?“ Nové agresivnější já si trvalo na svém a místnost vymáhalo. Toho rána jsem objevila, jak mě agresivita zachránila před hněvem. Trvala jsem si na svém, a to mě zdrželo od toho, abych se na své kolegy i na sebe naštvala, že jsem jim ustoupila. Zřídkakdy jsem si předtím vymáhala svůj prostor. Jak jsem již uvedla, tropus nahněvané černošské ženy činí pro černošky obtížným vyjádřit svůj hněv. Pro černošky je také těžké být agresivní nebo asertivní. Černošská žena, která je asertivní nebo agresivní, není nahlížena ve stejném světle jako bílá žena, která se chová stejně. Za ty roky jsem slyšela bělochy, jak si stěžují na černošky, že neznají své místo. Černošky se často popisují jako ctižádostivé a panovačné, když si pouze trvají na svém. Pro ženy, které žijí v konzervativním patriarchálním prostředí, je zvláště obtížné přivlastnit si svůj hněv. V jejich světě je dokonce i základní sebevyjádření nahlíženo jako opovržení. Už jen to dovolit si hovořit a sdílet svůj názor na věc může být riskantní. Pokud jste ženy, které žijí v takovém prostředí, budete potřebovat k vyjádření svého hněvu speciální podporu. Budete potřebovat bezpečné prostředí. Zvažte cenu vyjádření svého vzteku a udělejte to nejlepší, abyste samy vůči sobě byly pravdivé. 69
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS508735