č. 2 v dvoupokojovém bytečku ve čtvrtém patře. Bylo to po pěti letech poprvé, kdy strávili noc všichni pod jednou střechou.
22 Vrátil jsem se k fotografii v Leonově pozůstalosti, k tomu snímku, který jsem před odjezdem do Lvova viděl v matčině obývacím pokoji. Zaslal jsem ho archivářce pařížské Nadace Charlese de Gaulla. Sdělila mi, že byl pořízen 1. listopadu na hřbitově v Ivry-sur-Seine u Paříže. De Gaulle zde navštívil Carré des Fusillés, památník zahraničních odbojářů popravených za německé okupace. „Muž s knírem je Adrien Tixier, kterého generál de Gaulle v září 1944 jmenoval ministrem vnitra prozatímní vlády Francouzské republiky,“ poučila mne archivářka. „Za ním“ na snímku nalevo v čepici se štítkem „stojí šéf pařížské policie Charles Luizet“ a napravo s bílým šátkem Marcel Flouret, prefekt departementu Seine. „Kníratý muž za Flouretem je Gaston Palewski.“ To mi znělo povědomě: Palewski byl ředitelem de Gaullova kabinetu a milencem Nancy Mitfordové, která ho ve svém románu Láska v chladném podnebí zvěčnila coby fiktivního vévodu de Sauveterre. Jak se Leon ocitl v takové společnosti? Jednou ze stop byla identita odbojářů pohřbených v Carré des Fusillés. Mezi popravenými bylo třiadvacet 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS508457