Venku na parkovišti bylo přistaveno několik obrněných náklaďáků, odkud předtím s dusáním vyklusali těžkooděnci. Hlavní dějiště je uvnitř v obchodě. Valtr chvilku obhlíží zpoza rohu si tuaci. U aut jen pár řidičů v neprůstřelných vestách, pokuřují, jako by si dobrých padesát jejich kolegů šlo dovnitř s těmi štíty, obušky a plynovými maskami jenom koupit pečivo. Valtr nic složitého nevymýšlí a prostě jde s Terezou v náručí k autu. Dva řidiči ho i uvidí, něco si říkají, přece jen vychází od zadního východu obchodu, kde mají zásah, Valtr na ně kývne a tváří se naprosto samozřejmě, jako by nesl nákup v kartonové krabici, a ne bez vládné ženské tělo. Odemkne auto a položí Terezu něžně na zadní sedadlo. Na zemi pod dekou má schovaný kalašnikov. Sehne se a zbraň odjistí. Ohlédne se po řidičích, ale ti jen čumí, nikdo směrem k land cruiseru ani nevykročí. Valtr nechá kalašnikov tak, aby na něj dosáhl, sedne si za volant, nastartuje a odjíždí, ve vjezdu se míjí se dvěma velkými antony. Bude se nakládat a odvážet. Čertvíkam. Ale to už se Valtra ani Terezy netýká. Tété se probudí až potom, na jiném parkovišti u jiného super marketu. „Nebolí vás něco?“ zeptá se Valtr starostlivě. Tété jenom zakroutí hlavou a Valtr vidí, že si všimla, že má mokré punčocháče i šaty. „To ta elektrika,“ řekne věrný služebník omluvně a co nejdiskrétněji podává Tété tašku a balíček čisticích kapesníčků. „Počkám venku. Je to velikost S, tak snad se vám to bude líbit.“ Tété nejspíš až teď pochopí, co se jí vlastně stalo, zrudne, podle čehož Valtr usoudí, že se zřejmě stydí. Mlčky kývne. A vystoupí z auta a poodejde stranou, aby měla v autě soukromí. Konečně si rozbalí tajícího ledňáčka, na kterého se tak těšil. Nemusí vidět všechno. To někdy není žádoucí. Někdy je hez ké počkat si na výsledek a mezifázi vypustit. Zatímco Tété spala 98
>
>
>
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS508450