Úsměvem mu dává najevo, že na něho není naštvaná. „Vynahradím ti to,“ řekne muž a rukou ukazuje do restaurace. „Beru tě za slovo!“ přikývne a následuje ho do malé, útulné restaurace. Vybírají si stůl v rohu. Mladý číšník jim hned nabízí něco k pití. Oba volí Pilsner Urquell. „Máš ráda české pivo?“ diví se muž. „Jo.“ „Naučila ses ho pít v Německu?“ Carol se usměje. Nemusí ani odpovídat. Během měsíce, co se znají, mu řekla o sobě hodně věcí. Zalíbil se jí na první pohled. „Pořád bydlíš v tom penzionu?“ „Jo. Líbí se mi tam.“ „Co se ti tam prosím tě, líbí?“ „Nemusím se o nic starat a nikdo ze sousedů mě neřeší.“ „Asi je brzy, ale mohla by ses nastěhovat ke mně.“ „Známe se teprve měsíc,“ podotkne černovláska. „Já vím,“ přikývne muž. „Ale už po týdnu jsem věděl, že jsi ta pravá.“ Chytne ji za ruku. Natáhne se a políbí ji. Druhý polibek je přerušen číšníkem. „Tady je ta Plzeň.“ Z jeho úst ta Plzeň zazněla opravdu legračně. „Díky.“ „Budete večeřet?“ „Možná později,“ ozve se žena a rukou se natahuje po sklenici s oroseným pivem. „Moje nabídka platí,“ pokračuje muž.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS508354