když na pozemek Madembovy rodiny vešlo osmnáct dívek v našem věku. Byl to šestnáctý rok života a všichni toužili po Fary Thiam, přitom nebyla ta nejkrásnější. A Fary Thiam si ze všech vybrala mne. Jakmile mě spatřila sedět na rohoži, usadila se hned vedle, levým stehnem se dotýkala mého pravého stehna. Boženamouduši, myslel jsem, že mi srdce zpřeráží žebra, jak ve mně tlouklo, tlouklo a tlouklo. Boženamouduši, od té chvíle vím, co znamená být šťastný. Nebylo větší radosti než ta, kterou mě Fary obdařila tím, že si v záři měsíčního světla vybrala mne. Byl to šestnáctý rok našeho života a chtěli jsme se smát. Jeden po druhém jsme vyprávěli různé vtipné historky, plné důmyslných narážek, vymýšleli hádanky. Přišli mezi nás mladší Madembovi bratři a sestry, poslouchali a postupně usnuli. A já se cítil králem celé zeměkoule, protože Fary si vybrala mne a nikoho jiného. Vzal jsem Fary za levou ruku, stiskl ji ve své pravé, ona mi ji s důvěrou ponechala. Boženamouduši, Fary Thiam se žádná jiná nevyrovná. Jenže Fary se mi nechtěla vzdát. Pokaždé odmítla, když jsem ji po oné noci, kdy si ze všech vrstevníků vybrala mne, žádal, ať 100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS508169