MICHELLE SMARTOVÁ
k hněvu a obviňování, ale teď, když touha vyhořela, se Emiliano těšil, až bude Becky zase uvolněná. Až se usměje, začervená, až mu položí nohy do klína, jako by tam patřily odjakživa… Dal si pozor, aby jí nepřimáčkl nohu, naklonil se dopředu, aby jí nachystal talíř s pečivem a ovocem, něco si nachystal i pro sebe a rozlil kávu. Pustil se do první medialuny a přitom se díval, jak se Becky taky pomalu pustila do jídla. Musel uznat, že takhle lehce se necítil minimálně od toho večírku, kdy se mu zhroutil svět, možná dokonce od smrti adoptivního otce. „Takže, ty moje malá mikrobioložko,“ řekl laškovně. „Pověz mi, byla jsi ve škole šprtka?“ Becky si zajela růžovým jazykem do koutku úst a malý drobek pečiva, který jí tam uvíznul, zmizel. „Byla jsem největší šprtka.“ „A to ses vždycky zajímala o bacily?“ Becky zvedla obočí a zatvářila se pobaveně. „Nebyla jsem úplně divná.“ „Tak proč se na ně specializuješ?“ „Původně jsem vlastně chtěla dělat chemii, ale šla jsem na den otevřených dveří, abych si udělala obrázek, a dala jsem se do řeči se studentem, který studoval mikrobiologii. Znělo to opravdu zajímavě, tak jsem se přihlásila a bylo to.“ Teď se zatvářil nechápavě zase on. „Bakterie ti zněly zajímavě?“ „Bakterie, viry, houby a prvoci,“ opravila ho s úsměvem, který v něm vzbudil touhu líbat ji tak dlouho, až nebude moct popadnout dech. „A ano, znělo to neskutečně zajímavě – myslím ty lekce. A kariéra, která by následovala.“ „A co budeš ve své nové práci dělat?“ Emiliano 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS507772