„Nehádaly jsme se ani nic takového. Já jsem jí jen řekla, kde tě najde. Ale nebudu předstírat, že jsem se necítila, jako by mě praštili do srdce palicí.“ „Katie…“ Katie se usmála a políbila ho. „Už je po všem. Zapomeň na to. Kdybych byla vdaná, ale žili jsme s manželem v odloučení, pravděpodobně bych se o tom taky nezmínila. Cítila jsem se už tak dost provinile, když u mě bydlel chudák John a celou dobu si myslel, že když dostane protézy, zase se k sobě vrátíme. To… to bylo bolestivější, než ti dokážu vyjádřit. Připadala jsem si tak proradně. Ale taky mě to k tobě táhlo, Conore. Už je to dlouho, co mě nějaký muž tolik přitahoval. Neptej se mě, čím to může být.“ Nemohla si pomoct a znovu se usmála a políbila ho. „Možná je to proto, že máš tak rád zvířata. Nebo že máš kousek zvířete v sobě. Každopádně… hned zítra ráno zavolám do Tipperary inspektoru Carrollovi. Jestli McManus chystá tak velkou akci, mělo by se nám podařit sebrat všechny trenéry psů na zápasy najednou, když to na rozdíl od něj naplánujeme pečlivě. Vlastně by to mohla být největší rána, kterou by psí zápasy v téhle zemi dostaly za pořádně dlouho.“ „Ta operace ale musí zůstat utajená,“ opáčit Conor. „McManus má oči a uši všude. Tak se mu taky podařilo organizovat tyhle psí zápasy tolik let, aniž jste ho sebrali. Tedy kromě toho, že se ho všichni bojí. Říká se, že nějakého chlapa, co ho podrazil, nechal přivázat ke dvěma SUV a ta se pak rozjela opačnými směry.“
„Ne,“ zarazila ho Katie, „nemluvme teď o tak příšerných věcech. Už tak mám za sebou hrozný den. Jsem unavená a potřebuju se jen trochu pomazlit.“ „Nebude ti vadit, když si taky dám rychlou sprchu? Dneska jsem měl běhání jako závodní chrt.“
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS507745