/ 98 Mimopražským stavebním záměrům Karla IV. vévodil hrad Karlštejn.64 K poslednímu z nově budovaných hradů na strmém svahu řeky Tangeru lze snad dodat, více méně však jen hypoteticky, že jej Karel IV. do zletilosti syna Zikmunda, od roku 1373 markraběte braniborského, budoval jako svou třetí hlavní rezidenci (domicilium principale), neboť musel počítat s tím, že Václav IV. se ujme vlády v Čechách. Nápadné je zde zejména vyobrazení římských a snad i českých panovníků s manželkami ve velkém hradním sále, které mělo podobně jako tzv. lucemburský rodokmen na Karlštejně a na Pražském hradě připomínat historicky zdůvodněnou oprávněnost lucemburské dynastie na oba trůny. Tuto rodovou paměť (memoria) vizuálně podporovala i znaková galerie na hradě Laufu a orálně pak zmíněná pověst o Meluzíně. Za povšimnutí rovněž stojí vnější plastiky lucemburských králů, říšských a zemských patronů na veřejných i sakrálních budovách, které měly jednak věčně panovníky reprezentovat, jednak chránit příslušné místo či město v době jejich nepřítomnosti.65 Rádi bychom více věděli o stavební aktivitě mladšího Karlova bratra Jana Jindřicha, jinak markraběte moravského. Jeho pražské sídlo, které se rozkládalo na místě dnešního Clam-Gallasova paláce, bylo jistě výstavné, to je však pouhá domněnka. Překvapivě málo je známo o stavebních záměrech jeho úspěšného syna Jošta, i když na Moravě vznikala řada pozoruhodných sakrálních a jiných staveb. Výstavný dům na Starém Městě, který v roce 1405 koupil a v němž po jeho smrti († 1411) měla svůj městský dvůr královna Žofie, již nestačil přestavět.66 Do jaké míry Žofie sama iniciovala a podporovala stavební činnost ve svých věnných městech, zvláště ve Dvoře 64) Podrobně k tomu Lenka Bobková: Hrady Karla IV. v Laufu a Tangermünde. Panovnická reprezentace vepsaná do kamene, in: Verba in imaginibus. Františku Šmahelovi k 70. naroze ninám, ed. Petr Sommer – Martin Nodl – Eva Doležalová, Praha 2004, s. 141–167. 65) K memoriální a reprezentační funkci Karlových staveb mimo jiné Eva Schlotheuber: Der Ausbau Prags zur Residenzstadt und die Herrschaftskonzeption Karls IV., in: Prag und die grossen Kulturzentren Europas in der Zeit der Luxemburger (1310–1437), ed. Von Markéta Jarošová – Jiří Kuthan – Stefan Scholz, Praha 2008, s. 601–621. 66) Srov. Jan Sedlák: Architektura na Moravě a ve Slezsku za vlády lucemburských markrabat, in: Moravští Lucemburkové, ed. J. Vaněk, Brno 2000, s. 167–188. Řadu dochovaných i nedochovaných uměleckých děl z doby Joštovy vlády na Moravě zaznamenala a vyhodnotila Kaliopi Chamonikola: Morava – na cestě k samostatnosti, in: Karel IV. Císař z Boží milosti. Kultura a umění za vlády Lucemburků, ed. Jiří Fajt – B. D. Boehm, Praha 2006, s. 291–307. Obdobně pro Slezsko viz Romuald Kaczmarek: Slezsko – Lucemburský zisk, tamtéž, s. 309–325.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS507226