/ 98 Lichtenštejn si pospíšil, jistě proto, aby se obsah císařova listu nestal veřejným tajemstvím dříve, než budou stíhaní muži pod zámkem. V té chvíli postupoval rozhodně a bez odkladů. Dostavili se všichni, s výjimkou těch, kteří leželi nemocni nebo právě pobývali mimo Prahu. Vězení v Bílé věži na Hradě dostalo již odpoledne osm nových obyvatel: Viléma staršího z Lobkovic, Václava Budovce, Pavla z Říčan, Kašpara Kaplíře, Prokopa Dvořeckého, Bohuslava z Michalovic, Felixe Pětipeského a Diviše Černína. K večeru přivezli ještě tři nemocné rytíře, které odvlekli z domu: starého Jindřicha Ottu z Losu, Hanuše Vostrovce a Volfa Haslauera. Pak přibyli Albrecht Jestřibský a Václav starší Štampach. Třinácti pánům a rytířům vykázali dočasný byt v Bílé věži a v budově nejvyššího purkrabství. Příbuzní zpočátku nedostali od zatčených žádné zprávy. „Že sem Vaší Milosti v té své veliké souženosti a bídě tak dlouho nepsal,“ sděloval po výsleších Vilém starší z Lobkovic svému synovci, nejvyššímu kancléři, „jest toho ta příčina, že sem černidla [inkoustu], píra [pera] i papíru zbaven byl a co sem mnoho a častokrát za dovolení a toho dání prosil, toho sem nikdá až teprve dnes dostati a obdržeti nemohl...“ Staroměstská „špinka“ stala se 20. února odpoledne bytem sedmi domácích měšťanů: Martina Fruweina z Podolí, Jana Theodora Sixta z Ottersdorfu, Simeona Sušického, Jana Kutnauera, Abrahama Anděla, Melichara Tejprechta a Jiřího Závěty ze Závětic. Přidali k nim dva přespolní, žateckého purkmistra Maxmiliána Hošťálka z Javořic, kterého zajal velitel jízdní setniny z Loun – neopomenul přitom vyloupit purkmistrův dům –, a posléze kutnohorského primase Jana staršího Šultyse. V novoměstském vězení seděli dr. Valentin Kochan z Prachové, Lukáš Karban a dr. Matyáš Borbonius. Druhého dne, v neděli ráno 21. února, k nim přivezli churavého Tobiáše Štefka z Koloděj a potom ještě Mikuláše Diviše z Doubravína. Malostranský arest naplnili domácí měšťané Kryštof starší Kober, Baltazar Globic, František Plumberger, Bonaventura Jahn, Ondřej Steimann, Jakub Hübel, Jiří Apatykář a Jiří Nehera. Vše proběhlo hladce, bez odporu a skrývání. Proskribovaní se většinou na výzvu sami přihlásili. V několika dnech, ani týden to netrvalo, byla akce skončena.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS507224