98
Hotel Alcron v éře budování socialismu
ního Německa.327 Stoupla také návštěvnost na 30 tisíc i přesto, že ji mělo nově regulovat vstupné, nastavené na 5 Kčs za osobu.328 Ani prostory Lucerny a přilehlého Alcronu však zájmu návštěvníků nedostačovaly, proto byla další Gastroprag (1978) přesunuta na pražské Výstaviště (dobově Park kultury a oddechu Julia Fučíka). Na akci se utkalo opět devět týmů, z nichž tři přijely ze Západu (Rakousko, Západní Německo a Švýcarsko). Novinkou Gastroprag 1978 se stala soutěž barmanů. Barmani patřili v československém pohostinství k okrajovým povoláním. Zásluhou tehdejšího ředitele hotelu Alcron Karla Kroupy, který začínal jako barman a v této dovednosti se také proslavil, byly barmanské dovednosti zařazeny mezi soutěžní disciplíny. Karel Kroupa se postavil do čela komise, která barmany hodnotila. V čele komise posuzující kuchařské dovednosti stál Ladislav Koreček.329 Čtvrtý ročník (1982) se ještě konal na pražském Výstavišti. Pokračoval trend stoupající návštěvnosti, která dosáhla 50 tisíc. Vzrostl i počet soutěžních družstev na 13 a představili se i zástupci exotických kuchyní (Kuba a Vietnam). Soutěžilo se ve čtyřech kategoriích: kuchař, cukrář, číšník a barman.330 Následující pátý ročník Gastroprag 1986 již našel nové místo v nedávno otevřeném Paláci kultury. Tradice Gastroprag pokračovala až do roku 1990, kdy byla tato kulinářská přehlídka v nových poměrech zrušena. Úkolem pracovníků interhotelů bylo i zajišťovat zdárný průběh různých akcí, jak v podobě kongresů, tak i nejrůznějších sjezdů, z nichž vrchol tvořily sjezdy vládnoucí KSČ.331 Rok 1978 přinesl Praze vedle Gastroprag ještě jeden kulinářský zážitek. Miroslav Hříbek, v této době již ředitel krajského podniku Interhotely Praha, inicioval „návrat do Bruselu“, který odkazoval na úspěch československé účasti na EXPO 1958. Do bruselského restauračního pavilonu na pražské Letné se vrátily výstavní jídelní lístky i tehdy připravované pokrmy. Prostorem pro měření sil domácích pracovníků pohostinství se od druhé poloviny 60. let stávaly soutěže mezi číšníky, kuchaři a cukráři československých a zvláště i pražských interhotelů. Dříve byly obvyklé spíše kuchařské výstavy. I do těchto soutěží se promítala specifická situace na trhu potravin a také nově přicházející trendy. Příkladem může být ročník 1975, kdy v přípravě pokrmů se měli soutěžící zaměřit na masa, kterých byl na trhu dostatek (telecí hrudí, vepřové plecko, skopový hřbet a kýta). Na nový trend reagoval 327 Vracíme se na Gastroprag 74, Československé pohostinství a cestovní ruch 21, č. 2 (1975), s. 26. 328 Ohlédnutí za II. ročníkem mezinárodní přehlídky Gastroprag 74, Pohostinství a cestovní ruch 36, č. 5 (1990), s. 10. 329 Jiří Tunkl: 3 zastavení. Československé pohostinství a cestovní ruch 25, č. 1 (1979), s. 4–5. 330 Ohlédnutí za VI. ročníkem mezinárodní přehlídky Gastroprag 82, Pohostinství a cestovní ruch 36, č. 7 (1990), s. 4. 331 Miroslav Vodička: Pro zlepšení služeb Čedoku, Československé pohostinství a cestovní ruch 22, č. 10 (1976), s. 220.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS507217