konkrétní plán stažení včetně termínů a prezentovat jej Moskvě jako podklad pro všeobecný odchod. Steinhardt návrh podpořil.78 V půlce října státní tajemník James Byrnes při jednání s ministry války a námořnictva informoval o chystaném řešení navrhnout Stalinovi simultánní stažení. Otázkou zůstávalo, jak reagovat v případě, že Moskva návrh odmítne. Eisenhowerův náčelník štábu generálmajor Harold Bull i diplomatický poradce Robert Murphy navrhovali stáhnout se v každém případě – a sovětskému odmítnutí dát dostatečnou publicitu. Ministr války Robert Patterson na konci října navrhl stažení do půlky listopadu. Argumentoval, že pro pokračující přítomnost amerických jednotek na území ČSR neexistuje vojenský důvod – ale cílem bylo jistě potěšit Kongres, americkou veřejnost a pochopitelně též vojáky, kteří by se mohli vrátit domů. Věc měl rozhodnout prezident Truman.79 Nebylo ovšem patrné, co lze od sovětské strany očekávat. Po celé léto i podzim zůstával zcela nejasný byť jen pouhý počet sovětských vojáků na československém území. Podle údajů amerického vojenského atašé z počátku července, jež se ovšem zcela míjely s realitou, snížilo sovětské velení počet svých vojáků na československém území ze 150 000 na 40 000, a tak Američané počítali se snížením svých stavů na 10 000.80 Přestože v půli července oznámil Beneš Nicholsovi, že sovětské jednotky skutečně zahájily stahování z Československa, o měsíc později sdělil britskému velvyslanci „nejmenovaný československý generál“, že nikdo včetně ministra obrany netuší, kolik sovětských vojáků na území ČSR vlastně je. Britský vojenský atašé zase získal z ministerstva národní obrany informace, že sovětské jednotky v síle čtyř divizí jsou umístěny u hranic se Saskem a jejich velení vyjednává s československými úřady o poskytnutí kasáren na zimu, zatímco další silný kontingent je dislokován na jižním Slovensku.81 Dne 10. září jednala v rakouském Badenu s maršálem Koněvem vládní delegace v čele s generálem Svobodou a státním tajemníkem Clementisem. Připomněla mu červnové znění dohody se Stalinem, podle níž se už do 15. července měly sovětské jednotky stáhnout z vnitrozemí a být soustředěny v česko-německém pohraničí. Namísto toho však početné
78 79 80 81
Ibid., 489–492, Achesonův telegram pro Steinhardta, 11. 9. 1945, Steinhardtův telegram pro státního tajemníka, 14. 9. 1945. W. Ullmann: The United States in Prague, 1945–1948, 32–33; viz též Igor Lukes: On the Edge of the Cold War. American Diplomats and Spies in Postwar Prague, Oxford – New York 2012, 106–11. TNA, FO 371/47089, N 8336/207/12, Halifaxův telegram pro Foreign Office, č. 4774, 9. 7. 1945. J. Kuklík – J. Němeček: Osvobozené Československo očima britské diplomacie, 235–236.
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS507198