na kožní, doktorka svraštila čelo a lupou zkoumala její pokožku. „To není pěkný,“ řekla. Flundra se z kožního vrátila v depresi, na terase si vypila kávu, politovala se, přečetla si články o pozitivních vlivech mořské soli na pokožku, koupila si letenku, během měsíce sbalila všechny svý věci včetně krabiček s vlasama a žvýkačkama, snesla je do sklepa, byt pronajala a s trojíma kalhotkama, jedním tričkem a padákovým kluzákem odletěla na jih Španělska a lítala a lítala, dokud to všechno nevylítala. Žádný zvířátko. Zverifikuj se!
97
Paraglajdista vymanévroval z větrné vlny, zakroužil a plynule přistál na pláži pár metrů od ní, byl to dědula, ale ne že šedesátník, byl fakt starej, sbalil padák do batůžku, vytáhl ručník a natáhl se do písku, usmíval se a pobrukoval si a pak se podíval na flundru, zamával jí a z batohu vytáhl lahev prosecca. Flundra ji s ním na slunci vypila a potom šli koupit další, cestou našli rozladěnej klavír a paraglajdista na něm zpaměti zahrál Chopina, flundra měla tyrkysovou sukni s jabkama a bordó tričko bez podprsenky, lehla si do písku, pila prosecco a dívala se do slunce a paraglajdista hrál zpaměti Chopina a Jarmila najednou věděla, že už může bejt zase březen a že tentokrát už ani nebude sychravej, věděla, že se může vrátit do města čelenek a červenejch aut, a čelenek ani červenejch aut si už nebude všímat, bude mít radost ze svý hladký, opálený pleti, nejkrásnější ve střední Evropě. EklektikBastard_kn.bl.indd 97
16.02.22 21:51 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS507136