98
se ani v architektuře eurozóny. Ta se tak opírala sice o intenzivní vzájemný obchod mezi členy, ale zároveň země vykazovaly velmi odlišnou ekonomickou strukturu i výkonnost, nedostatečně (dle Mundella) vyváženou pohybem pracovní síly. Stručně ještě do přehledu uveďme výzkumy, které proběhly ještě před vznikem eurozóny a které se zabývaly synchronizací šoků na tehdejších dvanáct zemí EU. Šoky byly rozlišeny na poptávkové (dočasný dopad) a nabídkové (trvalé následky).22 Analýza nabídkových šoků pojmenovala to, co je nyní jasně patrné. Symetrickou reakci vykázaly tyto země: Německo, Francie, Dánsko a země Beneluxu. A překvapivě (?) na druhé straně zemí tzv. periferie stály Irsko, Itálie, Portugalsko, Španělsko a Řecko. Znovu zdůrazněme, že tento výzkum byl publikován v roce 1992!23 Bohužel, nedokonalé nastavení hospodářské a měnové unie se v realitě projevilo nikoliv konvergencí, ale divergencí ekonomik, vnitřní devalvací pro asymetrickým šokem postižené země, kterou odnášejí ti nejslabší. Místo aby euro spojovalo, stalo se nástrojem k oslabování práv pracujících, k trvalým škrtům a v rovině politické místo solidarity a spolupráce uvolnilo stavidla šovinistickým předsudkům a německé dominanci. Hlavní role obětního beránka byla obsazena nejslabším článkem: Řeckem. 3.1 F ungov á n í euroz ó ny
Podívejme se nyní na fungování eurozóny do dluhové krize, tedy až k roku 2008. V níže uvedených grafech jsou pro srovnání uvedeny země tzv. jižního křídla i Irsko, ale také Itálie, Francie a Německo. Pozornost upoutá Německo, které celkově nedosahovalo příliš dobrých ekonomických výsledků – velmi slabý růst HDP, poměrně vysoká nezaměstnanost, která se snižovala až ke konci vybraného období. Inflace byla téměř celou dobu pod cílovými 2 procenty. G raf 01 22 Bayoumi, T., Eichengreen, B.: Shocking aspects of European monetary unification. Adjustment and growth in the European monetary union. Cambridge University Press, 1992. 23 Podrobněji viz Malý, J. Přínosy, náklady a podmínky udržitelnosti jednotné evropské měny ve světle turbulencí v eurozóně. Scientia et Societas, 1/11, str. 14.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS506940