Akutní kardiologie
zdržet transport nemocného k provedení SKG. Výjimkou může být podezření na mechanickou komplikaci IM. • Selektivní koronarografie – je indikována u všech nemocných s obrazem elevací úseků ST s klinickými příznaky ischemie myokardu, a to neprodleně po stanovení diagnózy. Shrnutí doporučení pro úvodní diagnózu ukazuje tabulka 5.7. Tab. 5.7 Doporučení ESC pro úvodní diagnózu u nemocných s po dezřením na STEMI Třída Úroveň doporučení znalostí Záznam 12svodového EKG a jeho interpretace co nejdříve (≤ 10 minut) po prvním kontaktu se zdravotnickým personálem
I
B
U všech nemocných s podezřením na STEMI okamžitě zahájit kontinuální monitoraci EKG
I
B
Rutinní odběr krve pro stanovení biomarkerů v séru je indikován v akutní fázi co nejdříve, ale nesmí vést k odkladu reperfuzní léčby
I
C
Natočení EKG s použitím hrudních svodů V7–V9 při vysokém podezření na IM zadní stěny (uzávěr ramus circumflexus)
IIa
B
Natočení EKG s použitím pravostranných hrudních svodů (V3R a V4R) u nemocných s IM spodní stěny pro identifikaci souběžného IM PK
IIa
B
Echokardiografické vyšetření u ne zcela jasné diagnózy – nesmí zdržet nemocného od indikované reperfuzní léčby
IIb
C
EKG – elektrokardiogram; IM – infarkt myokardu; PK – pravá komora; STEMI – infarkt myokardu s elevacemi úseků ST
5.5.8
Léčba STEMI
Počáteční léčba – první kontakt s lékařem: • nitrát (sublingválně 1–2 aplikace; i. v. 2–3 mg); • analgetikum – nejčastěji fentanyl (i. v. – má méně nežádoucích účinků než morfin) nebo titrovaná dávka morfinu (i. v. či s. c.); použití morfinu je spojeno se snížením účinku p. o. antiagregancií;
80 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS506905