Náročné pozorování a následná statistická analýza pokusných výsledků zjistily: – kradení a směnu ukradeného předmětu za potravu se místní makakové učí v mládí, do věku čtyř let, – starší, obratnější a zkušenější makakové přesně volí předměty, které jsou pro lidi cennější, – tito obratnější jedinci vědí, že za cennější předmět je víc potravy, takže se patrně rozhodují ekonomicky racionálně. Míra úspěchu zlodějny rostla od mladších ke starším, nicméně úspěšnou směnu zvládali i čtyřletí, téměř dospělí jedinci, zatímco mladší ji dobře nezvládali. Z toho plyne, že úspěšné kradení a následná směna je chování vyžadující smyslové učení, dobrou koordinaci smyslových informací s hybnou odpovědí a poznávací dovednosti, dobrou paměť a učení, dobré řídicí funkce. Mladší jedinci bývají ve chvíli, kdy kradou, často méně úspěšní, vyžaduje to tělesnou obratnost. Cvik dělá mistra, jako u lidí. První krok ekonomického rozhodování vyžaduje schopnost rozlišit mezi různými druhy odměny očekávané za ukradený předmět. Makakové bedlivě sledují návštěvníky. Mladiství kradou bez výběru, co popadnou. Téměř dospělí a dospělí jedinci dobře volí předměty, za něž je víc potravy, takže jim jde o brýle, mobily a iPady. Prázdná pouzdra na fotoaparáty a barevné sponky do vlasů je nezajímají. Další krok ekonomického rozhodování je schopnost odpovídat na různé nabídky různě s cílem dosáhnout co nejvyššího zisku. V plném rozsahu to docilovali dospělí, nejzkušenější jedinci. Nicméně zrovna tak uměli vyměnit předmět, který měl pro lidi menší hodnotu, za menší množství potravy nebo potravu méně ceněnou. Terénní pozorování a experimenty z Bali tedy dokládají zkušenosti z laboratoří: některé druhy primátů dobře chápou, že:
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS506530