dokonale ztuhlý. Poznal jsem, že nastoupila rigor mortis, a věděl jsem, že muž je mrtvý. Byl oblečen jako člen posádky a vzpomínám si, že měl na sobě šedé vlněné ponožky. Měl tmavé vlasy. Náš záchranný člun byl tak přeplněný, že jsem si na tomto mrtvém těle musel odpočinout, dokud jsme nedorazili na loď Carpathia, kde byl vzat na palubu a pohřben. Moje snaha zjistit jeho jméno byla vyčerpávající, ale marná. Lightoller si nebyl jistý, o kterého ze dvou mužů se jedná; oba však víme, že to nebylo tělo Phillipse, staršího operátora Marconiho. V záchranném člunu, do kterého jsme byli přeloženi, nás prý bylo pětašedesát nebo sedmdesát. Ten počet byl za hranicí bezpečnosti. Člun klesl nízko na hladinu a moře se nyní rozbouřilo. Lightoller převzal velení a řídil na zádi. Byl jsem rád, že jsem poznal mladého Thayera uprostřed lodi. Na přídi vedle nás seděla očividně nemocná, ale statečná a ohleduplná Francouzka. Byla velmi laskavá a půjčila Barkworthovi po mém boku náhradní koberec na parník, který se o něj dělil s jedním členem posádky (snad hasičem) a se mnou. Ten parní koberec nám byl velkou útěchou, když jsme si ho přetáhli přes hlavu a přitiskli se k sobě, abychom se trochu zahřáli. Na krátkou dobu byl vedle našeho záchranného člunu tažen další člun Titaniku. Můj záchranný pás byl mokrý a nepohodlný, a tak jsem ho hodil přes palubu. Naštěstí už ho nebylo potřeba k zamýšlenému použití. Lituji, že jsem si ho neuchoval jako relikvii. Když jsme byli poprvé přeloženi a na pomoc nám přišly jen dva ze záchranných člunů, někteří těžce nesli, že nám nepřišly na pomoc i další dva,
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS506379