„Tetičko Lizzy!“ vykřikla sedmiletá Wren a rozběhla se k ní. Měla chrpově modré oči po Tomovi, medově plavé vlasy jako Monica s Elizou a k tomu jí v puse chybělo plno zubů. Eliza holčičku zvedla a sevřela v náručí. „Ahoj, broučku,“ za šeptala jí do vlasů. Zaplavila ji vlna lásky a něhy. Nejradši by ji už nikdy nepustila. „Řekl jsem policii všechno, co jsem věděl,“ prohlásil Tom. „Měli milion otázek o těch čtyřech děvčatech, o ostatních účastnicích výpravy, o časovém sledu událostí, vyptávali se, jestli se ty holky nechovaly divně… jestli ses ty nechovala divně.“ „Já?“ zeptala se Eliza a postavila na zem Wren, která už se jí netrpělivě kroutila v náručí. „Co chtěli vědět?“ „Půjdu udělat něco k obědu,“ přerušila ji Monica rychle. Tom zvedl ruku. „Už jsem začal chystat sendviče. Račte se usadit, dámy.“ Monica zaváhala, ale Tom ji popadl za ramena a nasměroval ji k velkému obývacímu pokoji, kde jeden kout zabírala břidlico vě šedá pohovka natočená k obří televizi. „Prosím.“ Pak všechny tři — Moniku, Wren i Elizu — políbil na tvář a odešel do kuchyně. Z chodby se přihnal Sarge, Tomův kříženec boxera s rotvaj lerem, drápy mu cvakaly o podlahu. Byl celý od zaschlého bláta. Přitiskl se Elize k lýtku a oddaně ji pozoroval. „Pojď se se mnou dívat na Strakaté strážce,“ žadonila Wren a ta hala Elizu za rukáv. „Ne, zlato,“ prohlásila Monica, „musíme sledovat zprávy.“ Ob rátila se k Elize. „Na Sunrise vysílají celodenní speciál s přímým přenosem z pátrání. Vzpomínáš, jak to dělali v případě těch hor níků v Beaconsfieldu?“ „Myslím, že Strakatí strážci jsou přesně to, co zrovna teď potře buju.“ Eliza pohladila Sarge po hlavě a nechala se od Wren odvést do obýváku a usadit na pohovku. „Nevím, jestli bych dokázala poslouchat řeči o učitelce, které se během školního výletu ztra tily čtyři studentky.“ „To přece nikdo netvrdí!“ prohlásila Monica. Posadila se k Wren z druhé strany, držela dcerčinu ruku na klíně a sevřela ji pevněji,
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS506096