pozor, když vtírala máslo do těsta, a nespěchala. Ale její myšlenky se opět zatoulaly jinam. Proč byl ten muž s brokovnicí tak agresivní? Byla to pro ni záhada. A zatímco překládala a hnětla těsto, napadlo ji ještě něco jiného. Conor mluvil o starém kymácejícím se plotě. Plot, který přelezla, byl úplně nový, ještě voněl čerstvě nařezaným dřevem. A byl úplně světlý. Možná je Hannah městská panička, ale nové dřevo od starého pozná. Bronagh do ní šťouchla na znamení, aby se věnovala přípravě těsta. Jejda. Zahnala myšlenky a soustředila se na práci. A když došlo na konečnou fázi, dokonce použila pravítko, aby z těsta vytvořila úhledné obdélníky, místo aby se o to pokoušela jen tak od oka, jako to udělali Alan s Meredith. Když přenesla těsto do koláčové formy a vidličkou ho propíchala, s potěšením konstatovala, že to vypadá přijatelně. Později odpoledne pak měla pocit, že se zlepšila, i když její malinové koláčky nevypadaly tak profesionálně jako Jasonovy. Pro ni však byly docela dobré. „Lepšíte se, Hannah,“ pochválila ji Adrienne, když je obcházela. „Díky.“ Spokojeně se usmála. „Jen si představte, jak dobré by mohly být, kdybyste do nich vložila ještě trochu lásky.“
97
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS505934
Kapitola 9
Zbytek týdne se nesl v uvolněném, poklidném duchu. Hannah si rychle slepice zamilovala, začala je mezi sebou rozeznávat a každý večer padla do postele s bolavýma nohama a zavařenými mozkovými závity ze všeho, co se v kuchyni naučila. V pátek se už těšila na společný večer v hospodě, který navrhl Jason. Od začátku si o něm myslela, že je rozený vůdce, což se potvrdilo. Fliss se jako jediná nejprve zdráhala, ale Jason se nevzdával. „Jasně, obyčejná krčma je na tebe moc nóbl.“ Svým popichováním ji přiměl k tomu, že nakonec souhlasila. Bylo domluveno, že se sejdou před Larkspur Cottage, ale ještě čtvrthodiny po stanoveném čase stále čekali na Fliss. „Kde ta nána je?“ zamumlal Jason a přecházel sem a tam. „Přicházíme o čas, kdy bychom už mohli pít.“ Ještě jednou přešel po dlážděném dvorku a pak navrhl: „Jdeme bez ní.“ „Za chvilku tu bude,“ konejšila ho Meredith, která si už vydobyla roli uklidňující matky. „Konečně. Co tě zdrželo? Neměla jsi dost pudru?“ zeptal se Jason a usmál se na Fliss, která vypadala s vyfoukanými vlasy a perfektním make-upem, který zvýrazňoval její vysoké lícní kosti a mandlové oči, dokonale. 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS505934
„Velmi vtipný, ale drž se svojí profese. Myslím, že vtipy ti moc nejdou.“ V čele s Jasonem se vydali na cestu. „Ti dva mi připadají jako bratr se sestrou, pořád se hádají.“ Meredith našpulila rty. „Z naprosto odlišného prostředí,“ poznamenal Alan. „Fliss není z tak nóbl rodiny, jak si na to hraje. A Jason je mladý a hraje si na drsňáka, i když si myslím, že je to milý kluk.“ „Zdá se, že se rádi vzájemně pošťuchují. Ale doufejme, že jim změna prostředí prospěje a večer v hospodě bude to pravé.“ Jason s neomylnou schopností mladého muže, pokud jde o pivo, vytipoval nejpřímější cestu do hospody po pěšině vedoucí z farmy přes kopec dolů k podniku. Hannah ho následovala a užívala si, že nemusí být za nic zodpovědná a nemusí o ničem rozhodovat. Nechat se vést někým jiným bylo občas docela uvolňující, zvlášť za teplého letního večera, když mířili zelenou strání s výhledem na moře a hory daleko na obzoru. V korunách stromů varovně štěbetali ptáci, zatímco došli přes pole na stezku a vydali se podél kamenné zídky. „Do prdele, co je to za smrad?“ vyhrkl Jason, náhle se zarazil a dramaticky chytl Alana za rameno. „To je příšerný,“ ušklíbla se Fliss a přetáhla si šátek přes nos. Zápach byl tak silný, až Hannah slzely oči. Na druhé straně zídky byla obrovská hromada hnoje táhnoucí se téměř po celé délce pole. „Fuj.“ Izzy se zatvářila, jako by se jí zvedl žaludek, a Hannah rychle zamrkala. „To je nechutný,“ prohlásil Jason a vytáhl si mikinu přes půlku obličeje. „Přidejte, ať se z týhle smradlavý hromady sraček dostaneme. Proč to sem někdo navezl?“ 99
Ukázka elektronické knihy