Maøík3-zlom.qxd4.2.202219:55Stránka97
17
„Co to sakra bylo?“ zaklela Jolly, když výbuch Luny de Papel její Diamondback divoce roztočil podél středové osy. Přístroje se na pár sekund úplně zbláznily, bezdůvodně se spustilo několik výstrah, jen aby stejně rychle umlkly, a ve sluchátkách se ozvalo tak pronikavé zapískání, že ji z něj fyzicky rozbolely uši. Prsty na kniplu automaticky našly dotekové plochy manévrovacích trysek. Z křídel a trupu bitevníku vyšlehly úzké modrobílé plameny, potřebovala celých třináct zážehů, než zastavila rotaci a získala zpět kontrolu nad bitevníkem. „Diamondback 2 zbytku letky,“ zakřičela do mikrofonu. Pískání v reproduktorech ustoupilo hlasitému statickému šumu, který zněl jako přesýpající se štěrk. „Jaký je váš stav?“ Na odpovědi čekala tak dlouho, že málem nechala počítač hledat nouzové majáky. „Diamondback 7, jsem v pořádku. Nevím, co se stalo, ale málem mě to odhodilo až na Muribeku.“ „Osmičko, a jak jsi na tom ty?“ zeptala se Jolly, když se poslední bitevník v její letce stále neozýval. „Diamond… komuni… chává… tické senz… selha… a výk… sek klesl pod… icet proc…“
97
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS505003