CÍSAŘSKÁ POLITIKA
rakousko‑uherská vláda velmi reálně zabývá otázkou anexe těchto dvou provincií […] a z nichž také vyšla najevo idea úplného opuštění Novopazarského sandžaku“. Podle jeho názoru právě „tato poslední okolnost ukazuje, jak se zde vážně pomýšlí na anexi“.313 Ministr nepochybně očekával anexi v brzké době a předpokládal, že Rusko bude moci využít situace k získání podpory Vídně v souvislosti se záměrem změnit status Úžin. „Musíme očekávat, že otázka anexe Bosny a Hercegoviny bude rázně řešena v blízké nebo vzdálenější budoucnosti,“ informoval Čarykova a vyjádřil přesvědčení, že „vídeňský kabinet neodmítá zahrnout a paralelně s touto projednávat otázku Úžin“, avšak mýlil se, když se domníval, že „takto jsou tyto dvě otázky spojeny dohromady“.314 S možností brzké anexe obou tureckých provincií Rakousko‑Uherskem byli Rusové zřejmě srozuměni a podle slov Izvolského bylo možné „požadovat na vídeňském kabinetu nejenom souhlas s řešením otázky Úžiny v souladu s naším zájmem, ale také s jeho vlivem na Německo v témže smyslu“.315 Zdá se, že v Petrohradě možnost anexe zpočátku příliš vzrušení nevyvolávala. „Zdá se mi, stejně jako vám, že je třeba rozhodnutí Vídně vyhlásit anexi Bosny a Hercegoviny v nejbližší době chápat jako konečné a neodvolatelné. Hodnotíme‑li toto rozhodnutí s ohledem na ruské zájmy […], nedotýká se našich strategických ani ekonomických zájmů,“ konstatoval Čarykov v odpovědi Izvolskému z 10. září 1908.316 Klíčový význam pro Vídeň měl samozřejmě příznivý postoj spojenců. Dne 4. září 1908 se Aehrenthal setkal v Salcburku s italským ministrem zahraničí Tittonim. Jednání mělo „přátelský a důvěrný charakter“, italský politik se vyslovil pro společný postup spojeneckých mocností, k současnému vývoji na Balkáně však zaujal poměrně rezervovaný postoj. Uznal rakouské nároky ohledně Bosny a Hercegoviny, aniž pro případ změny statutu provincií požadoval pro Itálii nějaké kompenzace.317 Den po jednáních v Salcburku se 313
Dopis A. P. Izvolského N. V. Čarykovovi, Karlovy Vary 2. 9. 1908, in: Borba v pravjaščich krugach Rosiji po voprosam vněšněj politiky vo vremja bosnijskogo krizisa. Ed. V. I. BESTUŽEV (dále jen BESTUŽEV, Borba…). Istoričeskij archiv, s. 113–147, Moskva 1962. dokument č. 2, s. 116– 117. 314
Tamtéž, s. 117.
315
Tamtéž.
316
N. V. Čarykov A. P. Izvolskému, Petrohrad 28. 8. /10. 9. 1908. BESTUŽEV, I. V., Borba…, No. 3., s. 118. 317
Aehrenthalův záznam o jednáních s italským ministrem zahraničí Tittonim v Salzburgu, 5. 9. 1908, in: HHStA, PA I (Allgemeines, rot), Geheime Akten, Liasse XXXIX, Kt.
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS504942