JULIA JAMESOVÁ
Vešla do svého pokoje a cítila, jak ji zaplavuje prázdnota. Políbil ji tak, jak si nikdy ani ve snu nepředstavovala. Ten polibek ji rozpálil až v samotném středu těla. A pak ji odstrčil. Jeho odmítnutí jí znělo v hlavě s třeskutou platností. „Tohle byla chyba.“ Rosalii unikl z hrdla první vzlyk. Xandros stál na terase svého bytu a zíral na ozářenou Akropoli, ale ve skutečnosti ji neviděl. Poslouchal ozvěnu svého vlastního hlasu. „Tohle byla chyba.“ Sevřel zábradlí, až mu zbělely klouby. Thee mou, taková chyba! Stálo ho to veškerou sílu, aby ji poslal do toho pokoje a odešel k výtahu. Každým krokem se chtěl obrátit, vběhnout za ní a – Ne! Vůbec na to nemysli! Opovaž se si to představovat! A ze všeho nejmíň… Roztřeseně se nadechl. Byl blázen, když si myslel, že ji zvládne doprovodit k pokoji a dokáže odolat tomu pokušení. Nechtěl se s ní ještě rozloučit. Chtěl jejich společný čas protáhnout, co nejvíc to bude možné. A taky mnohem intimnějším způsobem… Ne! Opět zamířil do těch nebezpečných vod. Zatnul čelist a znovu obnovil svoji sebekontrolu. Toho večera už podruhé, po tom, co si dovolil to sladké potěšení z polibku. Prozradilo mu to, že jakýkoliv jejich další kontakt bude jako škrtnout zápalkou. Musí se kontrolovat, dokud… Což se stane už brzy. Zítra večer… jim začínají líbánky. Bude to první den jejich manželství a Rosalie bude konečně jeho. Nechal se prostoupit tím příjemným ryze mužským pocitem, který se teď objevoval pokaždé, když jen pomyslel na tu úchvatně lákavou ženu, která už bude brzy – ach, tak brzy – celá jeho. 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS504906