KONIPAS BÍLÝ Motacilla alba VELIKOST: cca 16–19,5 cm HMOTNOST: cca 14–22 g U NÁS: březen až září, v malém počtu zimuje HLAS: především silné a zřetelné „cilipp“; zpěv: švitořivý
NEJEN U POTOKA Německé jméno „Bachstelze“ je poněkud zavádějící, protože se nevyskytuje pouze u potoka („Bach“ = potok), ale i ve všech možných prostředích, kde široko daleko nenajdete žádnou vodu. U tekoucí vody je dokonce typičtější konipas horský. Konipas bílý tedy sídlí v otevřené kulturní krajině, s oblibou v selských usedlos tech, v průmyslových oblastech nebo také na sportovních hřištích. Objevuje se dokonce i na horách. Italský název „ballerina bianca“ je tedy výstižnější a mnohem hezčí. V češ tině se jedná o ptáka, který „pase koně“, vyskytuje se často v jejich blízkosti a živí se hmyzem, jenž na nich parazituje. VLNITÝ LET Konipas bílý dokáže upoutat pozornost. Elegantně cupitá a ustavičně pohupuje ocasem. Vyznačuje se typickým vlnitým letem v nápadných hlubokých obloucích. TYPICKÉ ZNAKY Přibližně velikosti vrabce, ale štíhlejší a s výrazně delším
ocasem. Svrchní strana je šedá, spodina bílá s rozsáhlou černou náprsenkou a černým hrdlem. Nad bílým obličejem ho zdobí černá čepička, která je u samečka ostře ohraničená od šedého hřbetu, zatímco u samičky je přechod měkčí. Vnější okraje ocasu jsou bílé. Mláďata a dospělí ptáci v prostém šatu (malý obrázek) mají bílé hrdlo. PODOBNÉ DRUHY Mladý konipas horský (viz str. 190). Liší se žlutými spodními ocas ními krovkami a jednobarevnou světlou spodní stranou těla.
94 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS504887