98 / ZROZENI K CHŮZI
buňky aktivovány. Stupnice používaná v grafech na obr. 3.4 je procentem maximální volní kontrakce, což nám umožňuje vidět, jak těžce musí sval pracovat vzhledem ke svému potenciálu v kterékoli konkrétní fázi. Při aplikaci EMG na něco tak komplexního, jako je chůze, existují určitá omezení: neposkytuje nám informaci o směru, ve kterém sval pracuje (následně však můžeme provést extrapolaci), a ne každý sval lze při chůzi měřit, což nám poskytuje omezená data pro práci. Hlavní výhodou údajů získaných z EMG je však to, že díky ní lze vidět skutečnou funkci svalů a ukazuje nám, že tyto svaly často pracují opačně než tradičně popsaná anatomická „akce“. Provedení měření ve chvíli, kdy sval skutečně pracuje, je nezbytné, protože v oblasti analýzy pohybu existuje řada zmatků, a to především v případě chůze. Některé myšlenkové školy například učí, že m. gluteus maximus provádí extenzi kyčle při odrazu palce. Rychlý pohled na graf EMG v obr. 3.4 však ukazuje, že m. gluteus maximus je aktivní pouze krátce před úderem paty (95 %) až do střední stojné fáze (12 %) a od střední stojné fáze, kdy dochází k extenzi kyčle, zůstává v klidu. M. gluteus maximus neextenduje kyčel, spíš lze říci, že zabraňuje další flexi kyčle, když je kyčel flektovaná a po úderu paty je přítomen moment dlouhé páky. Hodnoty EMG také ukazují, že m. rectus femoris je aktivní hlavně před odrazem palce, v posledních několika momentech extenze kyčle a několika prvních stupních
flexe. Je to smíšený vzorec, který však dává smysl, pokud jde o kontrolu a zpomalení pohybu. Těch několik posledních stupňů extenze kyčle před odrazem palce je také funkčně významných, jak jsme viděli při cvičeních výše. Jestliže přijdeme o extenzi prstů, extenzi kolena nebo dokonce lumbální extenzi, tak sotva dosáhneme konce rozsahu v kyčli, a ztratíme tak asistenci m. rectus femoris při přechodu ze stoje do švihu. Je zajímavé všimnout si také anatomických rozdílů mezi m. rectus femoris a kvadricepsem. M. rectus femoris je na odlišné fasciální vrstvě než jiné části kvadricepsu (Nene a kol., 2002) a je také zpeřený ke kyčli, což ukazuje na jeho potenciální zaměření spíš na kyčel než na extenzi kolena. Jestliže analyzujeme m. rectus femoris s ohledem na povahu plantárních flexorů kotníku, získáme lepší vhled do role všech těchto svalů. Úhel zpeření plantárních flexorů důsledně směřuje ke kloubu kotníku, tedy kloubu, který kontrolují. Hraje proto m. rectus femoris, jehož vlákna směřují mediálně a superiorně, větší roli při zpomalení kyčle než při extenzi kolena? Existence m. rectus femoris na oddělené fasciální rovině vzhledem ke kvadricepsu facilituje nezávislé klouzání svalu a poskytuje mu svobodu nezbytnou pro obsluhu kyčle. Roli plantárních flexorů při kontrole chodidla a kotníku ilustruje časování hodnot EMG. Když kyčel neutrálně prochází sagitální rovinou při střední stojné fázi (12 %), převládne dopředná hybnost a plantární
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS504595