Gynekologické minimum pro praxi
9
Pánevní bolest u žen
Pánevní bolesti gynekologického původu jsou lokalizovány v podbřišku nebo v podbřišku a v kříži (nikoliv pouze v kříži), kraniálně nepřesahují rovinu spinae iliacae anterior superior, nikam se nešíří ani nevystřelují (zcela výjimečně na přední stranu stehen). Pokud tyto podmínky nejsou splněny, s vysokou pravděpodobností nejde o gynekologický původ potíží. Obráceně však jsou onemocnění jiných orgánů, která tuto definici splňují, je třeba na ně myslet v diferenciální diagnostice. V medicíně má každé pravidlo výjimky, tak i zde. Jsou však obvykle dobře srozumitelné. Na příklad bolest při peritonitidě gynekologického původu nebo při ovariálním karcinomu přesahuje uvedenou kraniální hranici, velká myomatózní fixovaná retrovertovaná děloha může způsobit bolesti pouze v kříži.
Jako každá bolest i pánevní bolest může být akutní nebo chronická, zde navíc přistupuje častá bolest intermitentní, opakující se ve stejné situaci (např. při menstruaci).
9.1
Akutní pánevní bolest
V diferenciální diagnostice akutní pánevní bolesti je nutné postupovat systematicky a „učebnicově“ (na nápravu chyby je málo času). Důležitá je anamnéza (začátek bolesti, okolnosti, za kterých vznikla, např. soulož, charakter bolesti, lokalizace bolesti, zásadní význam má dotaz na antikoncepci a poslední menstruaci). Následuje fyzikální vyšetření, a to vždy nejdříve zevně, až poté v zrcadlech a vaginálně, nakonec ultrazvuk a eventuálně laboratorní vyšetření (je-li na něj čas – pak vždy krevní obraz, C-reaktivní protein a hCG). Není-li těhotenství jednoznačně vyloučeno, provedeme těhotenský test z moči. Dnešní generace lékařů má tendenci tento postup podceňovat a za suverénní pokládat ultrazvukové vyšetření. Dovolujeme si vyslovit názor, že v okamžiku, kdy při vyšetření akutní pánevní bolesti gynekolog bere do ruky ultrazvukovou sondu, má mít už diagnózu stanovenou – ultrazvuk ji pouze potvrdí.
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS504389