tio caesarea). Jak indikace, tak postup provedení císařského řezu má jasně daná pravidla. Vždy je zvažován s ohledem na matku i dítě, v některých případech však může být jedinou alternativou.
Vývoj mozku a nervového systému se prolíná celým životem, stojí za rozvojem motorického a senzorického systému, paměti, myšlení a dalších psychických funkcí. Jednotlivé fáze vývoje po narození jsou velmi precizně a detailně popsány v dostupných publikacích věnovaných vývojové psychologii. Znalosti tohoto oboru jsou pro jakéhokoli odborníka pomáhajících profesí stěžejní a nadmíru podstatné, ať pracuje s dětmi, dospívajícími, dospělými nebo starými lidmi. To chceme zdůraznit (a motivovat ke studiu vývojové psychologie). Vývojové změny psychiky samozřejmě bezprostředně a neoddělitelně souvisejí se změnami mozku. Poznámka: V další části našeho textu se nebudeme primárně a podrobně zabývat tématy vývojové psychologie, neboť jsou dobře popsána jinde, ale zaměříme se na hmotný mozek a jeho systémy. S vývojem jednotlivých psychických funkcí seznamujeme v dalších kapitolách naší knihy.
Přestože vývoj psychiky a mozku i změny s ním spojené jsou kontinuálním a celistvým procesem, neprobíhají zcela plynule a rovnoměrně. Proces zrání zahrnuje specifické mezníky vymezené tělesně (např. dospívání) a psychosociálně (např. nástup do školy, dosažení plnoletosti). Navzdory obecným zákonitostem je do značné míry individuálně specifický. Osobitá je nejen rychlost a jakost vývoje, ale rovněž míra a konkrétní forma uspokojování základních potřeb. Již bylo uvedeno, že v určitých obdobích neboli senzitivních fázích je citlivost vůči určitým typům podnětů a stimulace vyšší než jindy. Daná fáze tak výrazněji ovlivní vývoj mozku a psychiky v dané určité oblasti (například pro rozvoj schopnosti vytvářet a udržovat funkční vztahy je senzitivním obdobím rané dětství). Dětství a dospívání bývá někdy označováno jako stadium růstu. Období dospělosti je stadiem stabilizace a stáří je stadiem involuce a regresu.
Při narození tvoří hlava zhruba čtvrtinu celkové délky těla. To se postupně radikálně změní – v dospělosti představuje hlava jen přibližně osminu tělesné délky. Mozek novorozence váží asi 400 g. Období prvních let (tedy období novorozenecké, kojenecké, batolecí a počátek období předškolního) je mimo jiné charakteristické výrazným nárůstem hmotnosti mozku. Tato doba se označuje jako brain spurt. V následujícím období sice hmotnost mozku dále narůstá, ale již jen pozvolna. Koncem prvního roku dosahuje hmotnosti kolem 800 g a ve třech letech až 1200 g. Další „hmotnostní skok“ přichází s nástupem puberty, kdy mozek dosahuje hmotnosti cca 1400 g. Mozek dospělého člověka váží průměrně okolo 1500 g. Podívejme se na ilustrativní graf, který ukazuje, jak se průměrná hmotnost mozku mění po narození (obr. 3.40).
——— 98 —————————————————
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS504286