v z k a z y
o d
p r a s t a r é
c i v i l i z a c e
Jak se postupně ukazuje z archeologických nálezů, Zemi muselo obývat hned několik lidských druhů najednou, jejichž příslušníci se zde pohybovali před přímo neskutečně dlouhou dobou. O tom svědčí objev z oblasti nedaleko Káhiry u El Fayumu. Byla tu vykopána čelist a pozůstatky šestatřicetizubých praopů Apidia a Parapitheka, které byly datovány do doby před 30 – 40 miliony lety. Dalším nálezem ve stejných vrstvách byl Propliopithecus s 32 zuby a pokročilejší stavbou těla a lebkou. Vědci z pensylvánské státní univerzity došli po prostudování všech dostupných materiálů k jednoznačnému závěru: Většina savců, a samozřejmě i člověk, musela žít na naší planetě před nejméně sto miliony lety!
Den, kdy jsme se stali lidmi Myšlenka, že život na naší planetě podle poznatků z poslední doby zřejmě nevznikl cestou pozvolné evoluce, ale že něco mohlo tento inteligentní vývoj urychlit, trápí mnohé vědce současnosti. Před 50 000 lety nastal totiž náhle v lidské inteligenci podstatný zlom. Někteří vědci tento okamžik označují jako velký třesk mozku. Právě tehdy jsme se stali lidmi. Miliony let předtím se lidé pohybovali po naší planetě, jak jsme se učili ve škole, pouze jako nevědomá stvoření, která se zimomřivě choulila kdesi ve studených, a tedy značně neútulných jeskyních a vydávala přitom neartikulované zvuky. Pojednou však došlo ke změně, která měla za následek intelektuálně vyspělého člověka, ničím se neodlišujícího 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS504044