ohraničený celek vzbuzující dojem, jako by slova nacházela melodickou oporu ve svém dvojníkovi – pomyslném zvukovém zrcadle. Odraz může být zpětně vnímán jako nově se formující obrazná přináležitost, jako zdroj nových konotací. V závěru druhého zpěvu zaznívá táž strofa, která druhý zpěv NS otevírala, avšak s obměněným třetím veršem („v nebesích sladce oblačných pro slova bereš roucha“),313 a která prostřednictvím shodných shluků hlásek umístěných blízko sebe vytýká ty nejexponovanější výrazy opětovně vyzdvihující básnictví – uměleckou tvorbu jako dar i úděl (nebesa jsou sladká a oblačná zároveň).
Zmizelá katedrála – vývoj cyklu v závislosti na zpřesnění rýmu a tvarové sevřenosti Interpretační důsledky rýmových souzvuků Třetí, a ve verzích z let 1936 a 1948 závěrečný oddíl Triumfu smrti se skládá ze šesti zpěvů o šesti až devíti čtyřveršových strofách s veršem krátkého rozsahu – šesti- až devítislabičným. Nevelký rozsah veršových řádků a pravidelně uplatňované schéma střídavého rýmu314 nás při porovnávání verzí ZK I – ZK III opravňuje upřít pozornost na zpřesnění rýmu, opět stvrzující tendenci k sevřenějšímu tvaru a kompoziční jednotě jednotlivých zpěvů a celého cyklu Zmizelé katedrály. Porovnáním variant cyklu pochopíme závažnost, jakou autor připisuje hláskové, morfologické a syntaktické struktuře. V tabulce uvádíme změny týkající se slov na rýmových pozicích v ZK315 včetně komentáře k typům souzvuků a interpretačním důsledkům, jež ze změn (ZK I → ZK II, III) vyplývají. Vysvětlivky k tabulce: • Římská číslice, uvedená v závorce za rýmovou dvojicí, označuje pořadí zpěvu ZK, arabská číslice značí strofu. Z označení lze odvodit změny provedené v téže strofě. • V tabulce uvádíme pouze změny, jež básník provedl, nikoliv rýmové dvojice (a to ani rýmy s nepravidelnostmi), které zůstaly zachovány. 313 Ibid., s. 21. V pozdější tvorbě, zejména té psané za války (Sen, První testament), užívá Holan těchto obměněných textových segmentů, autocitací či nepravidelných refrénů-repetendů ke skrytému kontrastování změn, jež ze vzájemného porovnání vyplývají a jež mají být odhaleny, má-li být pochopení textu úplné. Často se jedná o významově nejzatíženější pasáže. 314 Nikoliv však bez výjimky, neboť v ZK I nalezneme 13 nerýmovaných párů. V ZK III je nerýmujících se dvojic přítomno ještě 8. 315 Citace pocházejí z následujících zdrojů: ZK I (V. Holan: Bagately, s. 55–66); ZK II (ibid., s. 147–158); ZK III (V. Holan: Jeskyně slov, s. 26–36). 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS503858