o kontakt, a proto bývá označován jako „sociální úsměv“. Počáteční úsměv je ovšem nediferencovanou sociální reakcí, není projevem individuální preference nebo citového vztahu. Dítě se usmívá na každého, kdo se cho vá očekávaným způsobem. Je však jednoznačně zaměřen na lidi a z chování dítěte je zřejmé, že rozlišuje lidské chování od ostatních podnětů. Na konci 3. měsíce reagují kojenci na přiblížení obličeje člověka, který na ně mluví, mimikou, resp. úsměvem. O něco později, ve 4. měsíci, budou reagovat ješ tě aktivněji: živějšími pohyby a hlasovým projevem. Lidský obličej se stává atraktivním sociálním stimulem. 2. Druhý trimestr lze označit jako sociálně diferencující fázi. Schopnost rozlišovat různé objekty se na počátku druhého trimestru projevuje převáž ně v pasivně receptivní rovině. Dítě rozlišuje živé a neživé objekty, ale je schopné diferencovat i v rámci jedné kategorie. Některé podněty je zaujmou více, dává jim přednost, déle se na ně dívá atd. Začíná odlišovat i různé lidi, někteří se mu jeví přitažlivější než jiní. Aktivní poznávání, tj. manipulace či komunikace, není ještě příliš rozvinuté. Děti manipulují se všemi objekty, včetně vlastního těla, stejným způsobem, bez ohledu na vlastnosti zkouma ného objektu. Diferenciace manipulačních a komunikačních aktivit je pod míněna dosažením určitého stupně rozvoje poznávacích procesů (např. dítě pochopí, v čem se jednotlivé objekty liší), i motorických dovedností (lepší koordinace pohybů rukou či mluvidel). V kontaktu s lidmi bývají kojenci aktivnější než za jiných okolností a vy užívají všech možných způsobů, které ovládají. Komunikují pomocí různých motorických aktivit, nejenom mimikou a pantomimikou, ale i úchopem – např. si od jiného člověka vezmou hračku. Zároveň vnímají všechny aspek ty sociálního kontaktu, jako je řečový projev, úsměv apod., a reagují na ně podobným způsobem. Takto obohacená stimulace je pro malé děti atraktiv nější, proto se za těchto okolností i více naučí. Uspokojení spojené s pozitiv ním emočním laděním působí motivačně a posiluje jejich zájem o kontakt. V době mezi 3.–6. měsícem se v interakci mezi dítětem a dospělým začnou objevovat jednoduché sociální hry (Matějček, 1996). Dospělí jsou iniciá tory hry, dítě je jejím pasivnějším, i když zaujatým účastníkem. Například dospělý se na dítě chvíli dívá, pak se odvrátí a vzápětí se na ně podívá znovu. Tuto činnost několikrát po sobě zopakuje. Dítě projevuje radost, když zjistí, že se vždycky objeví známá lidská tvář. Opakování hry mu tuto zkušenost potvrzuje a zvyšuje tak jeho uspokojení. Je zřejmé, že dítě je schopné udržet 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS503857