makat. Tehdá, když čekal velkou návštěvnost a povolal Pípu do akce, usnul s hlavou ve sračkách na baru a zhluboka oddechoval. Nakonec nikdo nepřišel, očekávaná salva lidí, kteří se měli podle zvyku přijít dochlastat po tom, co se zavře bufet na hasičským plesu, místo toho seděla u Krkavce na poli. Koukali na doutnající zbytky jeho stohu, říkali věci jako: Kdo tohle mohl proboha udělat? A: To se opravdu stalo u nás na vesnici? Vždyť se všichni známe odjakživa, načež další říkali: To udělal Doktor, ta kurva, že mu ti Krkavcovi kluci rozmlátili auto, a pak takový apokalyptický řeči jako: Co s náma jen bude, co jsme to dovolili? zatímco se kolem nich plácali ožralí hasiči, kteří měli problém s hadicí, a tak nosili z Krkavcova domu kýble vody, které stejně z valné většiny rozlili. Tak přesně tu noc se z bufetu do hospody dostavil akorát Egon, poručil si kafe a seděl u okna, díval se na oranžový horizont a pravděpodobně rozjímal nad neutěšenou situací týhle podělaný vesnice. Pípa nemohla jinak než mu to kafe přinést. Satan byl zamotaný ve svých snech, a co to vůbec má znamenat, že jí bude rozkazovat, že nesmí roznášet objednávky. Pravda, vyjekla a utekla, když na stole uviděla čtyři macatá péra, já bych taky vyjekl a utekl, ale pořád by jeden neměl zapomínat na to, že je přinejmenším napůl této krve, rodilá vesničanka, takže šok, který utržila, rozhodně nebyl doživotní. Kafe, prosím. A Pípa říká: Co to čtete? Egon jí ukázal hřbet knihy. Aha, klasiku mám ráda. Vy čtete? Ano. Opravdu? Ano. Co máte nejraději? Maďarské autory. Proč? Ani nevím, hi hi. Povídali si dobrou hodinku, Pípa si přisedla k Egonovi a nervózně si pohrávala s jeho lžičkou od kafe. Celou dobu se jeden druhýmu dívali dlouze do očí a takový ty věci, jak už to chodí. Jenže pak se probudil Satan a Egon, ačkoliv měl výsadní postavení intelektuála a skrz naskrz dobrého člověka, věděl, že je v ohrožení života. Oba s Pípou vyskočili ze židlí
97 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS502977