makat. Tehdá, když čekal velkou návštěvnost a povolal Pípu do akce, usnul s hlavou ve sračkách na baru a zhluboka oddechoval. Nakonec nikdo nepřišel, očekávaná salva lidí, kteří se měli podle zvyku přijít dochlastat po tom, co se zavře bufet na hasičským plesu, místo toho seděla u Krkavce na poli. Koukali na doutnající zbytky jeho stohu, říkali věci jako: Kdo tohle mohl proboha udělat? A: To se opravdu stalo u nás na vesnici? Vždyť se všichni známe odjakživa, načež další říkali: To udělal Doktor, ta kurva, že mu ti Krkavcovi kluci rozmlátili auto, a pak takový apokalyptický řeči jako: Co s náma jen bude, co jsme to dovolili? zatímco se kolem nich plácali ožralí hasiči, kteří měli problém s hadicí, a tak nosili z Krkavcova domu kýble vody, které stejně z valné většiny rozlili. Tak přesně tu noc se z bufetu do hospody dostavil akorát Egon, poručil si kafe a seděl u okna, díval se na oranžový horizont a pravděpodobně rozjímal nad neutěšenou situací týhle podělaný vesnice. Pípa nemohla jinak než mu to kafe přinést. Satan byl zamotaný ve svých snech, a co to vůbec má znamenat, že jí bude rozkazovat, že nesmí roznášet objednávky. Pravda, vyjekla a utekla, když na stole uviděla čtyři macatá péra, já bych taky vyjekl a utekl, ale pořád by jeden neměl zapomínat na to, že je přinejmenším napůl této krve, rodilá vesničanka, takže šok, který utržila, rozhodně nebyl doživotní. Kafe, prosím. A Pípa říká: Co to čtete? Egon jí ukázal hřbet knihy. Aha, klasiku mám ráda. Vy čtete? Ano. Opravdu? Ano. Co máte nejraději? Maďarské autory. Proč? Ani nevím, hi hi. Povídali si dobrou hodinku, Pípa si přisedla k Egonovi a nervózně si pohrávala s jeho lžičkou od kafe. Celou dobu se jeden druhýmu dívali dlouze do očí a takový ty věci, jak už to chodí. Jenže pak se probudil Satan a Egon, ačkoliv měl výsadní postavení intelektuála a skrz naskrz dobrého člověka, věděl, že je v ohrožení života. Oba s Pípou vyskočili ze židlí
97 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS502977
a začali je dávat nahoru. Co to tady děláte? zablekotal Satan. Akorát zavíráme, Egon mi pomáhá dávat židle nahoru, pípla Pípa, a Satan se s námahou zvedl, promnul si oči a vyrazil. Chytl Egona pod krkem a přišpendlil ho na stěnu. Co to tady nacvičuješ, sokole, ty vole? Jen pomáhám vaší dceři zavřít. Ty opilé, krví podlité oči. Ten smrad z upocené košile. Že ty mi lžeš? Ani náhodou. Co tu děláš s mojí dcerou, ty svině! Nic, ježiš, copak nevidíte? Koukněte, vždyť tu zvedáme ty vaše podělaný židle. Až v ten moment Satan Egona pustil a rozhlédl se. No jo. Kolik je hodin? Cože? A kde sou všichni? Krkavcův? Stoh? Pomalu došel za bar, vykasal si kalhoty a zase usnul. Jak je možné, že si Satan tuto epizodku pamatoval ještě ráno, je mi upřímně věčnou záhadou, ale pamatoval. A tak pokaždé, když Egon přišel, Satan někdy s očividným humorem, někdy s pokřiveným ksichtem dal najevo, že si to pamatuje, že ví moc dobře, že kdyby se neprobudil zavčas, nějakej vesničan by propíchl jeho dceru. Je to naprosto pochopitelný primitivní pud a člověk se na něj za to nemůže zlobit, říkal Egon, když jsem se jej na to optal. Co pro tebe, prcku? houkl na mě Satan. Nesnášel jsem, jak mi říkal prcku, kór teď, když jsem byl Starej. Co asi? Aha. Pokývl na souhlas a za malou chvíli mi přinesl pivo. Ještě dva rumy, řekl v tu chvíli Egon. To jsi nemohl říct kurva hned, projevil menší nespokojenost, ale za pár minut, až se dodíval na reklamy v televizi, který už musel vidět milionkrát, rumy přinesl. Za chvíli přijde Palec. Jo. No jo. Začali jsme hrát, vzal jsem si bílý. Vždycky jsem si bral bílý. Egon mi říkal, že v tom je právě ta moje hloupost, že stejně jako všichni ostatní chci všechno hned a teď, že nehledím do budoucnosti. Ale dyť… dyť mi to dává výhodu prvního tahu. A je to opravdu výhoda? táže se tajemně Egon a usrkne
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS502977
trochu piva. To je snad poprvý, co tě vidím pít pivo přes den – a je to pravda, protože Egon dřív přes den nikdy nepil. Když jsme se potkávali v hospodě na šachy, vždycky pil limonádu a objednal si kozí sýr nakrájený na kostičky a obalený v paprice. Byl v tomhle metodický, jak by sám řekl. Pouze když jednou za čas zašel na ples, tak si dal rum nebo pivo, ale i tam jen málokdy. Většinou postával v rohu a sledoval nás vidláky, jak se propíjíme do bezvědomí. Někdy si s sebou dokonce vzal i knížku a sedl si v rozpadlém letním kině na lavičku a četl si, zatímco upíjel kafe. Časy se mění, řekl ležérně a postavil půllitr na stůl. Ježíši, co když se Egon vrátil nadobro? Co když jej vesnice pohltila, hodila mu smyčku kolem hlavy a zatáhla, co když teď začne pít každý den a celý den, co když se stane jedním z těch ožralů, kteří jezdí traktorem a sbírají brambory? Přicházející závrať se rozplynula, když se otevřely dveře a do hospody nakráčel Palec. Ahelemese, řekl Satan a začal točit pivo. Ahoj. Čau. Čau. Palec si sedl na své obvyklé místo na straně stolu. Položí si na kolena blok a začne si zapisovat naše tahy. První zápas prohraju, nedokázal jsem Egonovi sebrat ani jednu figurku. Ano, ani jedinýho pěšce. Co byla ta nejdivnější věc, kterou jsi tentokrát viděl? ptám se jako úplný blbec. Egon si dá trochu kozího sýra, který Satan přinesl, aniž jsme si jej objednali. Byl jsem v kavárně na severu a v jeden moment tam sedělo osm rezavých lidí, a když se člověk rozhlédl a spočítal sedící, tak rezavých tam bylo nejvíc ze všech, to se nestane jen tak každý den. Byl jsem trochu zklamaný, nebudu to popírat. Opravdu je tohle první novinka z cest, kterou nám Egon sdělí? Kde přesně? zjišťuje si Palec, a když Egon řekne název země, tak si ji Palec zapíše. Stavíme figurky na další hru, když se Egon zeptá, kde jsou ostatní, a já povím, že nemůžou přijít, možná později. Cabrito dostal zrovna
99 Ukázka elektronické knihy