KIRA SINCLAIROVÁ
Finn se chvíli mračil na jantarovou tekutinu, než ji jedním douškem polkl. Alkohol ho pálil vzadu v krku, ale on tu bolest vítal, protože ho zaostřovala v přítomné chvíli. „Já to nedokážu,“ zamumlal nakonec. „Co?“ „Být poctivý.“ Finn odložil sklenici na desku Stoneova stolu a pak se zadíval na svého přítele. „Je to teprve pár týdnů a já jsem až po uši v tom dokonalém rodinném obrázku, který mi Genevieve maluje. Oba víme, že nejsem hodný kluk, nikdy jsem se tím netajil. Je mi jasné, že to nakonec stejně všechno nějak pokazím.“ Stone zkřížil ruce na prsou, opřel se o hranu stolu a zamračil se. „Ze všeho, co jsi mi řekl, mi Genevieve připadá jako dost praktická žena. Nemluvě o inteligenci.“ „To je úplná pravda.“ „Něco mi říká, že velmi dobře ví, co jsi zač, a nečeká, že si budeš hrát na dokonalého.“ „Na někoho, kdo je tak chytrý, dokážeš být někdy neskutečný hlupák,“ odtušil Finn suše. „Zvláštní je, Piper mi často říká to samé,“ zasmál se Stone. „Ale myslím, že se oba mýlíte, protože pokud jde o Genevieve, jsem si naprosto jistý. Mluvil jsi s ní o něčem takovém?“ „To tedy sakra ne. Vzhledem k naší minulosti bych řekl, že to poslední, o čem by chtěla slyšet, je to, že musím neustále bojovat, abych zůstal poctivý.“ „Já ti nevím. Mám pocit, že by tě určitě podpořila.“ Finn se ušklíbl. „Ty o ženských nic nevíš.“ „Kecy. Jsem momentálně jediný z nás tří, kdo zrovna plánuje svatbu,“ mávl Stone rukou a utnul tak veškeré další námitky, které mohl Finn vznést. „Na 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS502412
ĎÁBELSKÝ NÁVRH
ničem z toho ale vůbec nesejde. Mám řešení, které by ti mohlo zajistit potřebnou dávku adrenalinu způsobem, který je naprosto legální.“ Finn si byl naprosto jistý, že nic legálního mu nemůže poskytnout stejnou výzvu nebo uspokojení jako krádež, takže se zatvářil dost skepticky. „Ne, vážně,“ přikývl Stone důrazně. „Jen mě poslouchej.“ Finn pokrčil rameny. Neměl moc na výběr. Koneckonců přišel za Stonem z vlastní volby. „Proč myslíš, že na tebe tlačím, aby ses přidal ke společnosti?“ zeptal se Finna. „Protože jsi osina v zadku.“ A taky dobrý přítel. „Ale dosáhl jsi svého.“ Jako obvykle. Stone se nahlas zachechtal. „Mám klienta, kterému bys podle mě mohl pomoct.“ Finn se ušklíbl. „Ty máš někoho, kdo potřebuje ukrást obraz?“ „Ano.“ „To ti tak věřím,“ odfrkl Finn. Stone byl nejpoctivější člověk, s jakým se kdy Finn setkal. Sice strávil deset let za mřížemi, ale nebyl to žádný zločinec. Zákon porušil jen jednou, když bránil svou snoubenku a zabil jejího násilného nevlastního bratra. Stone by v žádném případě nesouhlasil s tím, že se ujme klienta, který po nich chce, aby něco ukradli. Na to měl příliš mnoho cti. „Našemu klientovi byl z kanceláře odcizen nesmírně cenný artefakt.“ „Ten idiot si nepochybně vystavil ten předmět ve snaze dodat si pocit důležitosti, ale nedokázal ho ochránit,“ poznamenal Finn. „Dovolím si tvrdit, že si zasloužil o něj přijít.“ „Tak nějak,“ potřásl hlavou Stone. „A ty a Gray mu pomáháte ten kousek získat zpět.“ 99 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS502412
KIRA SINCLAIROVÁ
Finn ani neformuloval otázku, věděl velmi dobře, že to tak bude. Jejich smysl pro čest, pokud šlo o takové věci, se totiž náhodou trochu lišil od jeho vlastního. „Víš ale, že s tímhle ti prostě nepomůžu, tak k čemu mě potřebuješ?“ „On nás totiž taky požádal, abychom posoudili zabezpečení zbytku jeho osobní sbírky,“ vysvětloval Stone. „A ty chceš, abych ti našel jeho slabá místa,“ poznamenal Finn suše. „To taky. Ale chci víc než jen to, abys něco posuzoval a hodnotil. Chci, aby ses k němu vloupal a ukradl všechno, co ti přijde pod ruku.“ Finn naklonil hlavu na stranu, hleděl na Stonea a snažil se odhadnout, jestli svá slova myslí vážně. „Čeho tím dosáhneš? Vždyť můžu ten systém jen zhodnotit, najít slabiny a nechat ho podepsat šek na vylepšení.“ „Chce poněkud praktičtější přístup,“ usmál se Stone. „Řekněme, že tenhle chlap má dost peněz na to, aby si koupil tvou specializovanou sadu dovedností,“ dodal. „Je mi úplně jedno, kolik má peněz. Já je nepotřebuju.“ Finn vrhl na Stonea ostrý pohled. „A ty taky ne.“ Jeho přítel pokrčil rameny. „To je pravda, ale Stone Surveillance ty peníze potřebuje.“ „Kecy.“ „A co takhle, že potřebujeme vybudovat pověst? Nemáme v plánu dělat si reklamu a chceme přijímat jenom úzce specializované klienty.“ „Spíš klienty, pro které ti bude krvácet srdce a kteří doopravdy potřebují pomoc, ne?“ Protože takový jeho přítel zkrátka byl. Stone měl miliardy dolarů a mohl strávit zbytek života sezením někde na pláži 100 Ukázka elektronické knihy