CAITLIN CREWSOVÁ
A pak tam napůl ležela, opřená o svažující se okraj vany a voda ji teple objímala, stejně jako předtím on. Myslela si, že si vleze k ní, ale on se na ni jen dlouze podíval pohledem, který nebyla schopná rozluštit, a nechal ji tam o samotě. A ona poslušně zůstala sedět, voda byla příliš příjemná. Dole pod okny hvězdy flirtovaly s mořem pod sebou, a ona se nedokázala přimět vylézt ven. Angelina si ani neuvědomila, že usnula, tady ve vaně, kde by mohla snadno sklouznout pod vodu a utopit se – na místě, kde smrt číhala na každém rohu. Ale ji najednou vylekalo, když ucítila, jak ji silné ruce zvedly nahoru a vytáhly z vany ven. Hned si uvědomila, že je to on, a uklidnila se. Bylo to jako ve snu, a když ji Benedetto zabalil do ručníku a začal ji sušit, ani nereagovala, jen se tomu poddala. Cítila, jak se jí kolem tváře vlní vlhkým horkem zkroucené vlasy, což se jí nikdy nelíbilo, ale teď s tím vůbec neměla sílu něco udělat. Zamrkala, když si všimla, že se nejspíš osprchoval, cítila z něj vůni nějakého mýdla. A měl na sobě jen nízko posazené kalhoty. Z nějakého důvodu jí to připadalo snad ještě důvěrnější než nahota. Angelina se poprvé v přítomnosti tohoto muže trochu styděla. Bylo to absurdní, po tom všem, co s ní dělal předtím v domě jejího otce. A po tom, co s ní dělal dnes večer. Už by měla být vůči němu imunní. Místo toho se cítila trapně, odhaleně, když ji utřel dosucha a zabalil ji do měkoučkého, lehoučkého županu. Pomyslela si, že by měl něco říct. To, jak se na ni díval, ji uvnitř trhalo na kousky, jeho temné oči byly naprosto nečitelné a ústa měl sevřená do střízlivé, vážné linky. Mlčel. Vedl ji ven z koupelny a v jeho pohybech byl náznak něčeho velmi podobného obřadnosti. Angelině se rozbušilo srdce. „Kam jdeme?“ zeptala se. 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS502368