„Jako když jsou spolu dva lidi dlouho a ví, na co ten druhý myslí,“ odpověděl Prst a zeptal se: „Znáš to?“ „Znám tyhle myšlenky a znám i horká jezírka. Když jsem byla malé dítě, chodili jsme se do nich koupat. Voda a půda kolem nezmrzla ani při nejtužším mrazu,“ změnila rytmus a začala se nadzvedávat, penis z ní skoro vyjížděl ven. Na nic nemyslel, vnímal jen příjemné pocity na konci přirození. Když to na něj šlo, ale ještě nechtěl vrcholit, z máčkl Malé stehno, aby na chvíli přestala. Neochotně zastavila, hlasité oddychování. Sáhl jí na břicho, pod kůží se zvědavě hemžilo malé tělíčko. Prsty lehce poklepával po objevujících se boulích. Dítě za stěnou kůže se ještě párkrát protáhlo, našlo si svou polohu a znovu se utišilo. „A co znamená ten jelení muž?“ navázala na jeho sen. „Jelen je dobré znamení,“ řekl. A jak si sen zpětně celý promítl, dodal: „Ale příběh nestál za nic. Ten jelení muž mě znásilňoval a potom přicházeli další jelení muži, aby se na mně střídali. Možná nás čekají problémy.“ „Jelen je dobré znamení,“ připomněla a začala znovu přirážet, rukou se chytila pod břichem. Dítě sebou škublo. Vnímal jeho probuzení a nové usnutí. Má dobré návyky už v břichu, spí jen na půl oka, pomyslel si krátce. Když to na něj znovu šlo, zmáčkl Malé stehno, aby znovu přestala. Neposlechla a naopak zrychlila. Chytil oběma rukama její nahé půlky, chtěl ji zastavit, prsty se zanořily do svalnatého zadku; bolestně kvikla, ale nepřestala, bylo to jako hra; otevřel oči, stín nad ním, dlouhé vlasy mu lítaly po obličeji, zmáčkl silněji, až ho zabolely šlachy na předloktí, ale dosáhl pouze toho, že ještě víc zrychlila. Ve chvíli, kdy začal proudit, na sobě ucítil pohled Dcery. — 97
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS502230