jeho lidé dobývají i druhé obranné pásmo. Jeho dělostřelci ostřelují i anglické lodě, které velící generál Cornwallis přikázal přistavit pro případnou evakuaci. Po dvoudenních neúspěšných bojích generál Cornwallis kapituluje (1781). Postupem času se Francouzi s Američany stávají nejen pány moře, ale i pevniny. Domů do Francie odjíždí Gilbert Lafayette ještě týž rok (1781).
ZNOVU VE FRANCII 1781–1792 Doma ve Francii je Gilbert Lafayette oslavován jako „francouzský
hrdina americké revoluce“. Nejprve je přijat králem Ludvíkem XVI., pak vojenskými špičkami v Prusku a Rakousku. Zajíždí i do Čech, kde se zúčastňuje manévrů rakouské armády a uvedení do provozu pevnosti v Terezíně. Po téměř nekončících oslavách se setkává s trpkou realitou: Francie hospodářsky živoří, v zemi je neúroda, hlad, bída a zase bída. Vládne všeobecná nespokojenost, politická nejistota a selské bouře jsou na denním pořádku. Pro revolucionáře Gilberta Lafayetta je to výzva, chce věc řešit. Podle něj silová revoluční cesta není ještě na programu dne, rozhoduje se pro parlamentní cestu. Stává se poslancem Generálních stavů a jako poslanec žádá, aby se Francie řídila příkladem americké republiky. Základní
myšlenky
svého
politického
programu
vkládá
do
„Deklarace práv člověka a občana“, vytvořené společně s Thomasem Jeffersonem, tehdy americkým velvyslancem ve 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS501713