vskutku dobře. Říkal, že obecné zákonitosti a kategorie platí všude, tedy i na vojně. Ve volných chvílích si občas četl i jiné ekonomické spisy jako třeba Adama Smithe a Davida Ricarda či německé klasické filosofy jako Feuerbacha, a dokonce i jednoho z aktérů sovětské říjnové revoluce Trockého, jehož některé dílo vyšlo nedlouho předtím i v češtině. Vojenské příkazy se snažil plnit a omezení respektovat. Řídil se přitom výroky Karla Marxe, protože četl nejen Kapitál, ale i jiná jeho díla jako O válce nebo O boji třeba: „Uhýbat před bojem, vyžaduje více obětí, než boj sám,“ anebo „Použijeme-li k dobrému cíli špatných prostředků, přestává být cíl dobrý.“ Byl zastáncem toho, že je třeba za každou cenu dodržovat vojenská přikázání, i když samozřejmě si nemyslel, že by byla racionální. Často zdůrazňoval, že třeba nepřipadá v úvahu, aby šel na černo na vycházku nebo na opušťák. O vojenském rozkazu říkal, že i kdyby to byla sebevětší pitomost, tak on jej splní. Musí to tak být, protože na vojně, jakož samozřejmě i jinde, panuje byrokracie. A na to měl další Marxův výrok: „Byrokracie miluje iracionálnost.“ Snil o tom, jak se na začátku prvomájových průvodů dříve chodilo s velkými obrazy Marxe, Engelse, Lenina a Stalina, kterého později nahradil Gottwald, a ještě později Zápotocký, takže jednou bude průvod otevírat vedle obrazu Marxe, Engelse a Lenina i velký obraz Kodada. Ekonomem byl i svobodník absolvent Kervitz. Ač vystudoval účetnictví a nebyl angličtinář, ale francouzštinář, byl dobrý znalec Shakespeara a občas dal z něj k lepšímu nějakou myšlenku nebo i citát.
98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS501557