z kognitivně-behaviorální terapie. Výhod této možnosti je hned několik: váš blízký může plnit tyto úkoly ve chvíli, kdy je to pro něj nejvhodnější, má více času přemýšlet o odpovědích, je to anonymní (nemusí si dělat starosti, že v čekárně u terapeuta potká nějakého známého), nemusí na léčbu čekat a léčba pro bíhá rychleji, neboť většinou se konají dvě sezení týdně místo jen jednoho při standardní terapii. S efektivitou si váš příbuzný nemusí dělat starosti. Za regulérní terapií s osobním kontaktem tato forma v ničem nezaostává. Možná vás napadne: „Není to příliš odtažité?“ Odpovím vám na to ze své zkušenosti: Na přelomu tisíciletí jsem se čtyři roky věnoval tomu, že jsem připravoval internetovou terapii pro starší lidi. Mnozí mí kolegové byli skeptičtí, když slyšeli, čím se zabývám. Jejich nejpádnější námitkou bylo, že pro úspěch terapie je nejdůležitější dobrý důvěrný vztah mezi pacientem a terapeutem. Takový vztah údajně není možný, když se terapeut a pacient nevidí. Když jsem měl internetový kurz hotový a zahájil jsem testovací verzi, k vlastnímu údivu jsem zjistil, že mezi mnou a mými pacienty opravdu vzniklo solidní pouto důvěry. Bylo dokonce silnější než u pacientů, které jsem dříve během své profesní kariéry léčil v rámci ordinačních hodin. Dokonce jsem si začal své internetové pacienty trochu idealizovat. A důvod? Na rozdíl od toho, jak jsem byl zvyklý z klasické terapie, plnila zde většina pacientů své úkoly velmi pravidelně a svědomitě a jen málokdy předčasně skončili s léčbou, a u mě se neobjevovala dříve normální iritace, když klienti na poslední chvíli odřekli objednaný termín nebo přišli pozdě. Často jsem se cítil pílí a úsilím, s nimiž pacienti plnili své úkoly, určitým způsobem poctěn. Těšil jsem se na každou zprávu, kterou jsem od pacienta přes internet dostal. Když terapie úspěšně skončila, 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS501434
byl jsem nejen hrdý, ale i trochu smutný, že teď pacient bude pokračovat svou cestou beze mě. Na internetové terapii pro mě bylo příjemné i to, že jsem měl den nebo dva čas přemýšlet, než jsem zareagoval, a v této době jsem mohl, pokud to bylo nutné, vyhledat informace v literatuře nebo se poradit s kolegy. Mohl jsem se tak vždy ukázat z té nejlepší stránky. Proč zde zmiňuji tyto vzpomínky a proč je popisuji tak detailně? Protože mé první zkušenosti s internetovou terapií jsou pro tuto novodobou formu léčby typické a později byly potvrzeny různými studiemi. Internetová terapie není distancovaný, neosobní způsob léčby. Terapeut a pacient si budují vztah, který – opatrně řečeno – si s normální terapií v ničem nezadá. V Německu ani v Česku dosud není tato terapie uznaná. Zatím existuje jen jedna webová stránka, která nabízí tuto terapii v rámci jedné studie. Je třeba doufat, že při podobně pozitivních výsledcích jako v Nizozemsku se tato metoda etabluje i jinde a budou vytvořeny další internetové terapie. Biblioterapie
Ještě nízkoprahovější než internetová terapie je v předchozí kapitole zmíněná svépomoc za použití knihy. U lehké až středně těžké deprese (které spolu tvoří dvě třetiny všech depresí) je stejně efektivní jako terapie face-to-face – a je mimo jiné také výrazně levnější. Další předností svépomoci je, že odpadá riziko, že nebude fungovat „chemie“ mezi pacientem a terapeutem. Výhodné je i to, že si člověk může vybírat takové úkoly, které mu znějí nejpřesvědčivěji. Knihy na toto téma obsahují zpravidla celou řadu (na důkazech založených) úkolů, z nichž si čtenář může zvolit podle svých preferencí. Žádná terapie není vhodná úplně pro každého, a platí to i pro biblioterapii. Pro svépomoc na základě literatury nemusí být 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS501434
č lověk tak nadaný pisatel jako u internetové terapie – úkoly, které plní, totiž musí pochopit jen on sám. Ale měl by být do jisté míry zvyklý pracovat z vlastního popudu a nečekat, že ho bude někdo popohánět. Online terapie
Ještě přístupnější než internetová terapie je online terapie, při níž někdo individuálně absolvuje terapii, která se skládá z výuky využívající písemné i mluvené informace, z krátkých filmů, animací a úkolů. Klient dostává lekce o relaxaci, o tom, jak méně neplodně přemítat a jak myslet konstruktivně, které jsou odvozeny z programu kognitivně-behaviorální terapie. Nejlepší je, když je při této terapii člověk v kontaktu s lékařem. Výzkumy opakovaně ukázaly, že účinnost svépomocných programů výrazně roste při pravidelném kontaktu s další osobou. Většina lidí totiž občas potřebuje někoho, kdo jim pomůže dodržovat disciplínu, aby pokračovali ve zvolené cestě. Nadace Německá pomoc při depresi (Deutsche Depressionshilfe) například nabízí online trénink „IfightDepression“. Serious games (vážné hry)
V dohledné době bude psycholog konfrontován s ještě větší konkurencí v podobě digitálních programů. Existuje stále více aplikací pro svépomoc, které mohou lidem v depresi pomoci absolvovat terapeutický program. V aplikaci si pak člověk může zaznamenávat situace, o nichž ví, že jsou pro něj složité, a může si nechat určité situace připomínat. Pokud telefon prostřednictvím zabudovaných senzorů zaregistruje, že člověk v 9 hodin ještě nevstal nebo ve 12 hodin ještě nebyl na své každodenní ranní procházce, může se ho aplikace zeptat, co se děje, nebo mu může připomenout jeho plánovaný denní režim. 100
Ukázka elektronické knihy