z kognitivně-behaviorální terapie. Výhod této možnosti je hned několik: váš blízký může plnit tyto úkoly ve chvíli, kdy je to pro něj nejvhodnější, má více času přemýšlet o odpovědích, je to anonymní (nemusí si dělat starosti, že v čekárně u terapeuta potká nějakého známého), nemusí na léčbu čekat a léčba pro bíhá rychleji, neboť většinou se konají dvě sezení týdně místo jen jednoho při standardní terapii. S efektivitou si váš příbuzný nemusí dělat starosti. Za regulérní terapií s osobním kontaktem tato forma v ničem nezaostává. Možná vás napadne: „Není to příliš odtažité?“ Odpovím vám na to ze své zkušenosti: Na přelomu tisíciletí jsem se čtyři roky věnoval tomu, že jsem připravoval internetovou terapii pro starší lidi. Mnozí mí kolegové byli skeptičtí, když slyšeli, čím se zabývám. Jejich nejpádnější námitkou bylo, že pro úspěch terapie je nejdůležitější dobrý důvěrný vztah mezi pacientem a terapeutem. Takový vztah údajně není možný, když se terapeut a pacient nevidí. Když jsem měl internetový kurz hotový a zahájil jsem testovací verzi, k vlastnímu údivu jsem zjistil, že mezi mnou a mými pacienty opravdu vzniklo solidní pouto důvěry. Bylo dokonce silnější než u pacientů, které jsem dříve během své profesní kariéry léčil v rámci ordinačních hodin. Dokonce jsem si začal své internetové pacienty trochu idealizovat. A důvod? Na rozdíl od toho, jak jsem byl zvyklý z klasické terapie, plnila zde většina pacientů své úkoly velmi pravidelně a svědomitě a jen málokdy předčasně skončili s léčbou, a u mě se neobjevovala dříve normální iritace, když klienti na poslední chvíli odřekli objednaný termín nebo přišli pozdě. Často jsem se cítil pílí a úsilím, s nimiž pacienti plnili své úkoly, určitým způsobem poctěn. Těšil jsem se na každou zprávu, kterou jsem od pacienta přes internet dostal. Když terapie úspěšně skončila, 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS501434