4. březen
Sv. Kazimír – Stela
Pátek
Iz 58,1-9a; Žl 51; Mt 9,14-15
Evangelium
Mt 9,14-15
K Ježíšovi přišli Janovi učedníci a ptali se: „Proč se my a farizeové postíme – ale tvoji učedníci se nepostí?“ Ježíš jim odpověděl: „Mohou hosté na svatbě truchlit, dokud je ženich s nimi? Přijdou však dny, kdy jim ženicha vezmou, a potom se budou postit.“ Podnět k rozjímání
Evangelium nenabízí rychlou výmluvu pro neochotu postit se. Nyní se totiž nacházíme právě v tom čase, který Ježíš definuje slovy: „Přijdou však dny…“; je tedy doba postu. Z tohoto konstatování vyplývá víc než jen symbolické dělení liturgického roku. Čas půstu je časem zvláštní milosti. Církev s velkou vděčností opatruje duchovní pokladnici, z níž právě v době postní – skrze osobně prožívaný půst – plynou mnohá obdarování k očištění a posile jednotlivých věřících i celku lidu Božího. Každý postní sebezápor, almužna, skutek zbožnosti či lásky, je-li konán s vírou, Bůh „dotuje“ vkladem své milosti. K čemu je to důležité? Jedna z pravd víry zní: Milosti Boží je ke spáse nevyhnutelně zapotřebí!
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS501323