tělo jsi vnímala do poslední buňky rozechvělé přívalem energie. Cítila jsi puchýře na nohou, v krku tě škrábalo od nekonečného zvracení a v hlavě jsi měla prázdno. Zrozpačitěla jsi. Při předchozích meditacích jsi svoje tělo nikdy tak bolestně nevnímala. Světla na stropě se trochu ztlumila a připomínala spíš oranžovou záři rozpálené pece. Propadla ses do otupělé zasněnosti, kdesi na pomezí života a smrti. Tvoje úzkost seschla a zvápenatěla. A pak jsi zaslechla Ianthin křik. Vykukovala jsi maličkou škvírkou v místě, kde se kápě dotýkala tvých tváří. Nevydala jsi ani hlásku, protože sis nebyla jistá, jestli vidíš totéž co Ianthe. Tys viděla vodu.
100
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS501065