vrtkaví a mnohdy neumí mít rádi ani sami sebe, natožpak zvířátka.“ „Přiběhnu vám mňouknout, co se bude dít a ukázat se,“ mňoukl jsem a obrátil se k domovu. Jadřenka se smutně zatvářila: „To už asi nepůjde, milý Mikešíčku.“ Když viděla, jak jsem překvapeně zastříhal ušima, pokračovala: „Až dozrají poslední jablíčka, naše práce na zahrádce končí.“
„A co bude dál? Kde přezimujete?“ zeptal jsem se zvědavě. 96
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS501058