bledost jevila nedostatky, od kterých jsem se nemohl odprostit, tak že jsem ji neoslovil. A druhý důvod, proč u vody setrvám jen do chvíle, kdy všechnu svoji mrštnost ve vodě prodávám přesným švý carským zrakům, je, že ve chvíli nejvyšší mrštnosti jsou oči mých voyerek zahleděny na hubeného mladíčka, který uboze odvážnou šipkou se snaží na sebe strhnout pozornost. Dívky a dámy si nepo všimnou skvělé podvodní mrštnosti mých nohou. Dá se skromně říci, že uprostřed dravého proudu tančí akvabely mých nohou. Pak beze slov oblékám dětské kalhoty (krátké), triko ne nepodobné ná mořnickému, chci ještě křiknout na Švýcarky: „Máte na víc než na mladé krásné.“ Ale v německém jazyce jsem ještě tuto větu nezfor muloval s patřičnou elegancí. Zbavil jsem se též fobie z výšek. Mistr mě nechal vyvézt lanov kou, lépe systémem tří lanovek, na vrch Titlit 3 209 m. n. m. z En gelbergu mezi anděly. Vůdce mé lanovky byl Josef Ferrer, zřejmě zkušený horský vůdce, neb měl protisluneční brýle stejné prove nience jako chlapi vyfocení po dobytí osmitisícovky v Himálaji. V samém čarodějném jícnu hor ledovce s puklinami, prameny, jezero s kaplí, vysokohorské krávy, dravec kroužící, pád, pískot ulovence, stezky po neexistujících turistech, Japonci natáčejí vše na video, jakási Italka hází v lanovce tyčku, ve tváři barvu ledovce, v údolí mlha, pohupuji se na vrcholu na lavičce, není potřeba kou řit, po letech ve chvíli oddychu nemám chuť kouřit, nade mnou již je jen nebe a kdesi plují andělé s vonnými tyčinkami, jsou to ti, kteří mohou být současně tu i tam, mistr čaje nalévá svoji misku na víč ka, aby nedošlo k neprozření, a jiní andělé mi zamlží dalekohled, aby ho opět náhle odrosili, a kamsi s dlouhým nosem plují, jsem tu na vrcholu v kostkované flanelové košili bez límce, neboť ten mi tuční moji šíji, v které jsem hrál Ignacia Reillyho ve Spolčení hlupců, poněkud nostalgická vzpomínka. A dívám se do hlubiny a vůbec nemám fobii z výšek. Mám chuť házet do hlubiny kamínky, ale na to jsem již starý a seriozní. Alespoň cestou dolů křičím v separé ka biny: „To je nářez!“ A znovu zpět, Mistr světla zde má svůj dům v těchto i jiných horách a po kousku výletníci ujídají z tohoto ohně. 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS501034