Řešení české otázky (Ukázka, strana 99)

Řešení české otázky

Obr. 13 a 14: Světlovlasá východobaltická rasa byla považována za méněcennou.

Hojně byla rozšířena mezi slovanskými etniky včetně Čechů. Podle Schultze (1933) a Günthera (1929).

(8 %), fálské (2 %), mediteránní (2 %) či sudetské a mongoloidní (2 %) vlivy měly být zastoupeny jen málo.328 Günther považoval původní germánské národy za téměř výhradně nordické. Relativně nízký podíl nordické rasy v moderním německém národě (oproti například Švédům či Norům329) přičítal procesu tzv. denordifikace (Entnordung) – tedy úbytku „nordické krve“, k němuž v průběhu dějin docházelo z různých příčin (války, urbanizace, industrializace).330 Nordická idea (nordische Gedanke) představovala jakési „(pseudo)vědecko-sociální“ hnutí, jehož cílem bylo opětovné „ponordičtění“ (Aufnordung)331 – v tomto

Tamtéž, s. 295–296.

GÜNTHER, H. F. K., Rassenkunde Europas…, s. 122–125.

330 GÜNTHER, H. F. K., Rassenkunde des deutschen Volkes…, 14. Aufl., s. 397– 328 329

424.

331 GÜNTHER, H. F. K., Kleine Rassenkunde…, s. 138–148. GÜNTHER, H. F. K.,

97 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS500658

Řešení české otázky

Obr. 15 a 16: Mezi evropské typy byla někdy zařazována i tzv. sudetská rasa.

Někteří němečtí antropologové však o její existenci pochybovali. Poprvé popsal její skeletální pozůstatky Otto Reche. Měla patřit mezi typy z doby kamenné.

Její přeživší pozůstatky se měly vyskytovat v Čechách, Slezsku a Polsku. Podle Günthera (1939).

případě Němců. Prostředkem měla být propagace nordické myšlenky.332 Němci byli prostřednictvím různých brožur seznamováni se základy rasového myšlení,333 vyzýváni k partnerskému výběru na rasových základech (Gattenwahl),334 pořádaly se vcelku bizarní „soutěže o nejlepší nordické Rassenkunde des deutschen Volkes…, 14. Aufl., s. 462–472. GÜNTHER, H. F. K., Rassenkunde Europas…, 3. Aufl., s. 319–334.

332 GÜNTHER, H. F. K., Kleine Rassenkunde…, s. 143–146.

333 Za takovou lidovou brožuru platila především zkrácená verze Güntherova díla Rassenkunde des deutschen Volkes pod titulem Kleine Rassenkunde des deutschen Volkes, která měla být, jak píše Günther v předmluvě, mnohem přístupnější pro široké masy německého národa. GÜNTHER, H. F. K., Kleine Rassenkunde…, s. 5–6.

334 GÜNTHER, H. F. K., Rassenkunde des deutschen Volkes…, 14. Aufl., s. 468– 469.

98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS500658

Řešení české otázky

hlavy“335 atd. Nordická ideologie našla své velké zastánce mezi nacisty, což se projevilo mimo jiné i široce koncipovanou rasovou propagandou po roce 1933.336 Mnoho Němců bez nordického zjevu však zřejmě znejistilo a možná se u nich rozvinul i jistý komplex méněcennosti.337 Nacisté se snad i proto snažili od fanatického nordicismu Güntherova ražení opatrně distancovat.338 Nordické hnutí bylo totiž veskrze spíše internacionální,339 zatímco německý nacismus byl logicky striktně pronárodní.

Srov. FISCHER, Eugen – GÜNTHER, H. F. K., Deutsche Köpfe nordischer Rasse, München 1927, s. 4–6.

336 Vycházel například časopis Neues Volk, který propagoval rasové myšlení, základy rasové nauky se dostávaly do škol, nordický muž či žena se stávali inspirací pro výtvarné umění apod. Srov. např. PETROPOULOS, Jonathan, Art as Politics in the Third Reich, Chapel Hill 1996, s. 52. WELCH, David, The Third Reich Politics and Propaganda, London 2002, s. 66–67.

337 HUTTON, C., c. d., s. 131. Český antropolog Jiří Malý v tomto ohledu cituje německý denní tisk, kde si prý hnědooké a hnědovlasé dívky stěžovaly, že jsou odstrkovány a bojí se, že se neprovdají. Srov. MALÝ, Jiří, Rovnocennost lidských plemen po stránce tělesné, in: WEIGNER, Karel (ed.), Rovnocennost evropských plemen a cesty k jejich ušlechťování, Praha 1934, s. 47–59, zde s. 49.

338 Srov. FIELD, Geoffrey G., Nordic Racism, in: Journal of the History of Ideas, Vol. 38, No. 3, 1977 s. 523–540, zde s. 535. GREGOR, A. James, Nordicism Revisited, in: Phylon, Vol. 22, no. 4, 1961, s. 351–360, zde s. 357. LUTZHÖFT, H.-J., Der Nordische Gedanke in Deutschland 1920–1940, Stuttgart 1971, s. 24–25. HUTTON, C., c. d., s. 168.

339 Podle Günthera se mělo nordické hnutí transformovat v tzv. všenordické hnutí (Allnordische Bewegung), jehož cílem mělo být spojení „nordických“ národů či jejich částí. GÜNTHER, H. F. K., Rassenkunde des deutschen Volkes…, 14. Aufl., s. 471–472. GÜNTHER, H. F. K., Rassenkunde Europas…, s. 331–332. Fritz Lenz psal o „blonďaté internacionále“ ve vztahu k mezinárodnímu dosahu nordického hnutí i ve Spojených státech. Srov. LENZ, Fritz. Menschliche Auslese, 1. Aufl., 1921, s. 182. Někteří zastánci nordicismu volali po vytvoření nadnárodní konfederace nordických států, Field nazýval tyto snahy „pan-nordicismem“. Srov. FIELD, G., c. d., s. 532. Podle Lutzhöfta mezinárodně pojaté nordické hnutí zkrachovalo už v roce 1940: „Rovněž kolem roku 1940 lübečtí zastánci nordické myšlenky [rozuměj představitelů Nordické společnosti v Lübecku – pozn. R. N.] otevřeně doznali, že v jejich všenordickém mezinárodním boji proti modernímu světu naprosto zkrachovali. Ve sporu o kořist po obsazení Dánska a Norska (9. dubna 1940) vyšli naprázdno.“ Srov. LUTZHÖFT, H.-J., c. d., s. 24–25.

335

99 Ukázka elektronické knihy