98
n o r a
r o b e r t s
č a r o v n á
z á t o k a
„A se sakra velkou špajzkou,“ zopakovala. „S dlouhým, širokým poloostrůvkem, u kterého by se zároveň mohlo snídat.“ „Poloostrov je výběžek souše obklopený ze tří stran vodou.“ „Bod pro tebe.“ Laškovně na ni namířil prst. „Ale v kuchyni to je druh pultu. Na přípravu jídla a na to, aby se u něj dalo sedět a jíst, případně aby ti mohl někdo dělat společnost, zatímco vaříš.“ „Abys nebyl sám. Máš takovou kuchyni?“ „Já? Ne. Rodiče mají pěknou kuchyni a kuchyně prarodičů je dost staromódní, i když s modernějšími doplňky. Ale teď přece budujeme vysněnou kuchyni od nuly.“ Z pomyšlení, že s ním vytváří společný sen, jí plesalo srdce. „Jakou má barvu?“ „Jaká je tvoje oblíbená?“ „Těch je moc, než abych vybrala jenom jednu.“ „Tak ji zařídíme dozelena, jako jsou tvoje oči. Přístroje z nerezové oceli, šestihořákový sporák. Linku dejme tomu tmavě šedivou.“ „Tvoje oči jsou šedé. Šedá se mi líbí.“ „Hodně prosklených dvířek, aby bylo vidět na to tvoje pěkné nádobí. Samostatná spíž, pořádný dřez, velká okna. Obrácená na jih, abys na nich mohla mít přes zimu květináče s bylinkami. To je dobrý začátek,“ dodal, zatímco napouštěl do hrnce vodu. „Může být blízko u moře?“ „Je to přece vysněná kuchyně, vzpomínáš? Navymýšlej si, co hrdlo ráčí.“ „Co hrdlo ráčí?“ zeptala se, ale pak přikývla. „To se tak říká.“ „Správně. Znamená to, cokoliv chceš.“ „Chtěla bych kuchyni v domě blízko u moře. A každý večer bychom v ní společně vařili.“ Tehdy se na ni podíval a Annika vnímala, jak se nadechuje, aby něco řekl. Vtom ale do kuchyně vběhla Riley. „Malmon je v Londýně.“ Vzala jednu sklenku a nalila si víno. „Prý ho viděli, jak chodí do domu u Hyde Parku, který
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS500492