98
n o r a
r o b e r t s
č a r o v n á
z á t o k a
„A se sakra velkou špajzkou,“ zopakovala. „S dlouhým, širokým poloostrůvkem, u kterého by se zároveň mohlo snídat.“ „Poloostrov je výběžek souše obklopený ze tří stran vodou.“ „Bod pro tebe.“ Laškovně na ni namířil prst. „Ale v kuchyni to je druh pultu. Na přípravu jídla a na to, aby se u něj dalo sedět a jíst, případně aby ti mohl někdo dělat společnost, zatímco vaříš.“ „Abys nebyl sám. Máš takovou kuchyni?“ „Já? Ne. Rodiče mají pěknou kuchyni a kuchyně prarodičů je dost staromódní, i když s modernějšími doplňky. Ale teď přece budujeme vysněnou kuchyni od nuly.“ Z pomyšlení, že s ním vytváří společný sen, jí plesalo srdce. „Jakou má barvu?“ „Jaká je tvoje oblíbená?“ „Těch je moc, než abych vybrala jenom jednu.“ „Tak ji zařídíme dozelena, jako jsou tvoje oči. Přístroje z nerezové oceli, šestihořákový sporák. Linku dejme tomu tmavě šedivou.“ „Tvoje oči jsou šedé. Šedá se mi líbí.“ „Hodně prosklených dvířek, aby bylo vidět na to tvoje pěkné nádobí. Samostatná spíž, pořádný dřez, velká okna. Obrácená na jih, abys na nich mohla mít přes zimu květináče s bylinkami. To je dobrý začátek,“ dodal, zatímco napouštěl do hrnce vodu. „Může být blízko u moře?“ „Je to přece vysněná kuchyně, vzpomínáš? Navymýšlej si, co hrdlo ráčí.“ „Co hrdlo ráčí?“ zeptala se, ale pak přikývla. „To se tak říká.“ „Správně. Znamená to, cokoliv chceš.“ „Chtěla bych kuchyni v domě blízko u moře. A každý večer bychom v ní společně vařili.“ Tehdy se na ni podíval a Annika vnímala, jak se nadechuje, aby něco řekl. Vtom ale do kuchyně vběhla Riley. „Malmon je v Londýně.“ Vzala jednu sklenku a nalila si víno. „Prý ho viděli, jak chodí do domu u Hyde Parku, který
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS500492
99
n o r a
r o b e r t s
č a r o v n á
z á t o k a
patří jednomu pracháči a jeho třetí manželce. Zato toho pracháče s manželkou už pár dnů nikdo neviděl. Malmonův sluha se navíc oběsil. Vyšetřovala to policie – žádné cizí zavinění, čistá sebevražda.“ „Proč sluha?“ zamračil se Sawyer. „To netuším, ale nenašly se žádné stopy drog, zápasu ani použité síly. Proslýchá se, že se Malmon chystá pronajmout si vilu na Capri a dává dohromady oddíl žoldáků.“ „Vědí, kde jsme, ale když je Malmon zatím v Londýně a teprve sestavuje tým, máme ještě trochu času.“ „Nerezza o nás ví taky,“ upozornila je Annika. „Musí o nás vědět, když o nás ví Malmon. Ta by mohla přijít dřív.“ „Budeme připravení,“ ujistil ji Sawyer. „A když už o tom mluvíme, večeře je už taky skoro hotová.“ „Riley má prostřít.“ „Cože? A jo.“ „Já dělám sketu.“ „Bruschettu,“ opravil ji Sawyer. Annika to po něm zopakovala a Riley vzala talíře. Zatímco společně jedli a plánovali, Annika nepřestávala hlídat oblohu. Nerezza by proti nim poslala svoje nestvůry právě po nebi. Později vyšla před dům a zahleděla se na moře. Když se k ní připojil Sawyer, opřela se o něj. „Měla by ses zkusit trochu vyspat. Vážně si myslím, že máme ještě pár dní času.“ „Proč si to myslíš?“ „Podle mě nejdřív použije Malmona, aby zjistila, co dokáže. Jestli nám bude schopný uškodit. Posledně jsme ji zranili, na to nezapomene. Neuspěla, takže dává smysl, aby zkusila něco jiného. A to je Malmon.“ „Nesmíš mu dovolit, aby ti ublížil.“ „Nemám to v úmyslu. Ještě něco tě trápí?“ „Ráda chodím na výlety. Zítra se projdeme po kopcích, ale… nepůjdeme vůbec k moři. Na Korfu jsem k němu chodila každý večer nebo časně ráno. Teď je moc daleko.“
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS500492
100
n o r a
r o b e r t s
č a r o v n á
z á t o k a
„Můžu tě tam odnést.“ Vytáhl kompas. „To bys udělal?“ „Jasně. V rychlosti si zaplaveš, ale pak se budeš potřebovat vyspat. Zítra nás čeká túra v horku a po ní ti bude muset stačit bazén. Skoč si pro plavky.“ Když se usmála a podívala se na něj zpod svých řas, přikývl. „Jasně, chápu. Takovéhle koupání. No, už by na to mělo být dost pozdě.“ „Nohy nezměním, dokud nebudu ve vodě a dál od břehu.“ „Dobře. Připravená?“ zeptal se a vzal ji za ruku. „Ano.“ Pevně se ho držela, zatímco se řítili prostorem.
Ukázka elektronické knihy