Země v troskách
„Jako bys je neznal…“ „Neznal, rozhodně ne tak jako ty. Víš, že spolu mluvit nesmíme.“ Una pohnula koutkem úst. „Jasně.“ Komorowski se znovu napil. „Možná chtěli jen nakoupit.“ „Máme tu něco, co na západě ne?“ „Galerii starých mistrů?“ Una nechápavě zamrkala. Komorowski s úsměvem zavrtěl hlavou, jako že na tom nezáleží. Občas zapomínal, že většina lidí z povrchu ví o povrchu ještě míň než on sám. Nedaleko osady – Drážďan, jak se jmenovala kdysi – měli na hřbitově kousek od bývalé dálnice se Sieglinde další mrtvou schránku. Použili ji jen jednou, ale pokud byli němečtí zásobovači nedávno poblíž, mohla mu nechat vzkaz tam. Jestli měla co říct… Komorowski se nedokázal zbavit dojmu, že tušila, že se něco chystá. Ničím nepodloženého, ale přesto… Možná si nebyla jistá co, ale byla mazaná a chtěla něco víc – víc než jen sloužit městu, které polovinu svých obyvatel uvrhlo znovu do středověku. Jenže i za to se u nich trestalo. A Komorowski se od chvíle, kdy Sieglinde 97
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS298979