Stabenow5-zlom.qxd30.9.202118:51Stránka98
Zadumaně se na něho podívala. Rty měl stažené do úzké čárky a oči se mu leskly zlobou. „Co máš s těmi fanatiky? Trousíš na ně narážky, co se tu ukázal Matthew Seabolt.“ Zatnul čelist. Rychlými, tichými pohyby nachystala Dinah kameru na trojnožku a namířila ji instinktivně na detail Bobbyho tváře. Nezdálo se, že by si jí vůbec všiml. Slunce zalilo mýtinu zlatým světlem, skrze stromy šeptal vánek, ševelilo listí, zazpíval pták. Strnadec zlatotemenný, Kate s ním v duchu zanotovala: jaro je tu, je tu jaro. Ten sladký trylek byl znamením aljašského jara, výzva k obnově a reprodukci a znovuzrození, signál pro slunce, aby vyšlo a zůstalo na obloze, signál, že dlouhá zima je pro další rok u konce a ta následující je dostatečně vzdálená, aby se na ni zapomnělo, aspoň na malou chvilinku. „Jedna holka,“ řekl nakonec Bobby do ticha. „Na střední. Otěhotněla.“ Zarazil se. Nebylo to pro něho jednoduché a bylo to znát. Dinah i Kate ho tiše sledovaly. „Bylo to v jihozápadním Tennessee, chápejte,“ soukal ze sebe a podíval se nejdřív na Kate a pak na Dinah, „v zemi Tiny Turnerové. Na každém rohu byl kostel a vedle každé postele bible a v létě minimálně jednou za měsíc církevní shromáždění ve stanu na výstavišti.“ Zkřivil ústa v něčem, co téměř připomínalo úsměv. „Tam nás to bavilo. Před stanem vždycky býval starý upocený chlápek, modlil se a velebil Pána. A zpívalo se tam tak, že málem odletěla střecha. Pak jsem si řekl, že mi ke spasení stačí návštěva jednou za rok. Až do mých třinácti.“ Odmlčel se. „Co se stalo?“ zeptala se Dinah tiše. „Vyrostl jsem a odcizil se tomu.“ Zavrtěl hlavou. „Asi mi to všechno připadalo tak – já nevím, zatraceně nepravděpodobné. 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS298667