Stabenow5-zlom.qxd30.9.202118:51Stránka98
Zadumaně se na něho podívala. Rty měl stažené do úzké čárky a oči se mu leskly zlobou. „Co máš s těmi fanatiky? Trousíš na ně narážky, co se tu ukázal Matthew Seabolt.“ Zatnul čelist. Rychlými, tichými pohyby nachystala Dinah kameru na trojnožku a namířila ji instinktivně na detail Bobbyho tváře. Nezdálo se, že by si jí vůbec všiml. Slunce zalilo mýtinu zlatým světlem, skrze stromy šeptal vánek, ševelilo listí, zazpíval pták. Strnadec zlatotemenný, Kate s ním v duchu zanotovala: jaro je tu, je tu jaro. Ten sladký trylek byl znamením aljašského jara, výzva k obnově a reprodukci a znovuzrození, signál pro slunce, aby vyšlo a zůstalo na obloze, signál, že dlouhá zima je pro další rok u konce a ta následující je dostatečně vzdálená, aby se na ni zapomnělo, aspoň na malou chvilinku. „Jedna holka,“ řekl nakonec Bobby do ticha. „Na střední. Otěhotněla.“ Zarazil se. Nebylo to pro něho jednoduché a bylo to znát. Dinah i Kate ho tiše sledovaly. „Bylo to v jihozápadním Tennessee, chápejte,“ soukal ze sebe a podíval se nejdřív na Kate a pak na Dinah, „v zemi Tiny Turnerové. Na každém rohu byl kostel a vedle každé postele bible a v létě minimálně jednou za měsíc církevní shromáždění ve stanu na výstavišti.“ Zkřivil ústa v něčem, co téměř připomínalo úsměv. „Tam nás to bavilo. Před stanem vždycky býval starý upocený chlápek, modlil se a velebil Pána. A zpívalo se tam tak, že málem odletěla střecha. Pak jsem si řekl, že mi ke spasení stačí návštěva jednou za rok. Až do mých třinácti.“ Odmlčel se. „Co se stalo?“ zeptala se Dinah tiše. „Vyrostl jsem a odcizil se tomu.“ Zavrtěl hlavou. „Asi mi to všechno připadalo tak – já nevím, zatraceně nepravděpodobné. 98
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS298667
Stabenow5-zlom.qxd30.9.202118:51Stránka99
Že by nám Bůh dal sex, ale zakázal nám si ho užívat. Že by nás Bůh obdařil rozumem, takže vymyslíme způsoby, jak zabránit početí, ale zakázal nám je používat. Že svět je skutečně starý jenom pět tisíc let, přestože jsem v opuštěném lomu našel zkameněliny o mnoho starší. A podobné drobné nesrovnalosti. A pak jsem se začal zajímat o historii a zdálo se, že kdekoliv byla prolita krev, bylo to kvůli náboženství a čím víc náboženství, tím víc krve. Ptal jsem se proč a odpověď byla vždycky stejná. Byla to vůle Boží. Ale pro mě to nikdy nebyl dost dobrý důvod.“ „Takže,“ řekla Dinah, „nevěříš v Boha.“ Vypadal popuzeně. „Samozřejmě že věřím.“ Máchl rukou od údolí řeky Kanuyaq až ke vzdáleným Quilackým horám. „Kdo by se mohl podívat na něco takového a nevěřit?“ Zarazil se a pokusil se zasmát. „Jenomže dneska vkládám svoji víru do rock’n‘rollu. Na rovinu – text k ‚Imagine‘ má v sobě víc duchovního smyslu než jakékoli kázání Jerryho Falwella.“ Dinah s vážnou tváří poupravila objektiv kamery. Kate tiše seděla. Povzdechl si. „Každopádně, když mi bylo šestnáct, chodil jsem s jednou holkou, a samozřejmě, protože se nikdo neobtěžoval vysvětlit nám, jak si dát pozor, otěhotněla. Její otec byl v našem kostele kazatelem. Byla k smrti vyděšená, že se to dozví, a já byl k smrti vyděšený, že se to dozví můj otec.“ Sklonil pohled ke svým rukám zaťatým v pěst. „To bylo ještě tenkrát, když to bylo nelegální. Trochu jsem se poptal, sehnal si číslo, zařídil schůzku. Půjčil jsem si auto, odvezl nás do Memphisu a tam jsme se v motelu u dálnice setkali s chlapem, co vypadal jak hrabě Drákula. Chtěl jsem to odpískat, dokonce jsem jí 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS298667
Stabenow5-zlom.qxd30.9.202118:51Stránka100
řekl, že se můžeme vzít, ale odmítla to. Oba jsme měli plány, víte? Chtěli jsme vypadnout, jít studovat, chtěla být doktorkou a přidat se k mírovým sborům a já – no, to je jedno. Trvala na tom, že to podstoupí.“ Vzhlédl a všiml si, jak se Kate i Dinah tváří. „Ne, nezemřela. Ale něco se pokazilo a skončila v nemocnici a naši rodiče se všechno dozvěděli a její otec za mnou přišel. Ten můj taky, když už jsme u toho. Zbili mě. Oba dva. Moje máma tomu přihlížela.“ Protáhl si ramena, jako by si na ty rány vzpomínal. „Asi jsem si to zasloužil. Ani jsem se jim nebránil. Myslel jsem si – sakra, nevím, co jsem si myslel, nejspíš jsem si myslel, že když přijmu svůj trest, tak to skončí.“ „Ale neskončilo,“ řekla Dinah. Nebyla to otázka. „Ne.“ Rozevřel dlaně a promnul si pahýly, jako by ho bolely. „Příští neděli v kostele mě nazvali smilníkem. Z kazatelny.“ Hořce se pousmál. „Před celou kongregací, před našimi rodinami, před našimi přáteli, před všemi lidmi, vedle kterých jsme vyrůstali a znali je celý svůj život.“ Úsměv se vytratil. Ve tváři se mu objevil napjatý výraz. „Ji nazvali děvkou. A vražedkyní.“ Kate zavřela oči a pak je znovu otevřela. „Tu noc vlezla do vany a podřezala si zápěstí.“ Dinah se slyšitelně nadechla. Bobby zíral do prázdna přes celé údolí, do sluncem ozářených modrobílých vod Kanuyaqu, na bílé mraky seskupené na obzoru, přerušované občasným horským vrcholem. „Já jsem zmizel.“ „Kam jsi šel?“ Otázka zase přišla od Dinah. 100
Ukázka elektronické knihy