VE JMÉNU VĚDY
letí, tedy v době, kdy byla vysokoškolská studia ženám zapovězena. Bateová se proto rozhodla udělat něco opravdu neobvyklého. V roce 1898 oslovila Britské muzeum v Londýně se žádostí o práci a byla přijata jako asistentka kurátora ptačích sbírek. To bylo nejvíc, čeho mohla dosáhnout. Vědecké pozice byly ženám zapovězeny až do roku 1928. Nutno poznamenat, že u kurátora
Trpasličí sloni slečny Bateové
97
doktora Richarda Bowdler Sharpa její přijetí zpočátku velké nadšení nevyvolalo. K mladým ženám všeobecně choval nedůvěru, ale Bateové vynikající znalosti taxonomie ptáků brzy jeho pochybnosti rozptýlily. Převratným rokem v životě Bateové byl rok 1901. V tomto roce objevila při návštěvě Merlinovy jeskyně v Gloucestershiru velké množství drobných hlo-
Ostrovní nanismus a ostrovní gigantismus
V
souvislosti s výzkumy Dorothey Bateové jsem se zmínili o ostrovním nanismu. Pojďme si přiblížit, co se pod tímto termínem skrývá. Ostrovní nanismus je proces, při němž dochází u původně velkých živočichů k jejich postupnému zmenšení. Přídavné jméno ostrovní odkazuje na to, že k tomuto stavu dochází u omezených populací na omezeném prostoru, kterým může být buď ostrov skutečný nebo ostrov pomyslný, tedy nějaké izolované místo, jako například oázy v pouštích izolovaná údolí či jeskyně. Ke zmenšování živočichů dochází z důvodu omezených potravních zdrojů, kdy přežívají hlavně menší jedinci, kteří potřebují méně potravy. My jsem se věnovali hlavně chobotnatcům ze středomořských ostrovů. S nanismem se ještě setkáme u hominidů z indonéských ostrovů v kapitole věnované trpaslíkům. Nanismus byl prokázán i u dinosaurů, ptáků a dalších živočichů. Opakem nanismu je ostrovní gigantismus. Jak už název napovídá, v tomto případě nedochází ke zmenšování živočichů, ale k jejich zvětšování. Zatímco k nanismu dochází hlavně u býložravců, gigantismus postihuje predátory. Ti soupeří o omezené zdroje potravin a ještě víc než na pevnině platí, že vyhrávají a přežívají nejsilnější jedinci. Pokud dojde ke gigantismu u býložravců, je to způsobeno hlavně tím, že na ostrovech nežijí jejich obvyklí predátoři, a tudíž není potřeba se před nimi skrývat. Typickým případem je příbuzný holuba Dronte mauricijský (neboli blboun nejapný), který dorůstal velikosti až jeden metr a váhy deset kilogramů. Jak to s ním dopadlo, když se na ostrov dostal predátor, v tomto případě člověk, je příběh smutný a dobře známý. Pouze díky ostrovnímu nanismu a gigantismu mohlo docházet k situaci tak těžko představitelné, jakou je například obří krysa lovící miniaturního slona.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS298483