*** „Počítejte od stovky pozpátku po sedmi,“ řekl doktor Andrewovi. Andrew na něj hleděl s prázdnem v očích. Lékař měl nakrátko ostříhané vlasy, upravené nehty, byl oblečený do svého bělostného pláště, na naleštěných botách jako na dvou malých zrcadlech se mu jako oči odrážela stropní světla. Pak se Andrew rozhlédl po vykachlíkované ordinaci. Blythe s pevně sepjatýma rukama nervózně seděla na otáčecí stoličce. Za oknem v zářivém ocelovém rámu se listy proměnily ve zlato a splynuly do hejna pěnkav, pak odlétly. Byla to zlá noc, noc komet a tornád a bolení břicha a divné kovové chuti v ústech. Toho doktora nezná. Nebo ano? Na kapse bílého pláště měl lékař vyšité jméno: MUDr. David Yang, neurologie. „Pane Harpere?“ vybízel ho ten muž. „Můžete prosím pro mě počítat po sedmi pozpátku od sta?“ Pro něj? Proč? „Radši ne.“ Doktor se usmál. „To je v pořádku. I když mám dobrý den, taky nedokážu pozpátku počítat po sedmi.“ Andrew pohlédl na Blythe. Její nesmírně krásný obličej byl celý ustaraný. „Nechci být na obtíž,“ řekl. „Dědoušku, ty nejsi na obtíž. Jsi nejlepší člověk, kterého znám, a vždycky jsi byl.“ Není na obtíž a ona není Blythe. Zármutkem ho píchlo u srdce, protože jeho dcera už nežije. Je tu jeho vnučka, aby se o všechno postarala. Zjistila, že obchod má problémy. Zničující dluh a daně. Byla přesvědčená, že jediný způsob, jak přežít, je prodat obchod a navždy se odstěhovat pryč. Natalie nechápala fakt, že obchod nemůžou prodat – alespoň do té doby, než najdou ztracený poklad. Nebyl jí to schopný vysvětlit. „Můžete mi říct dnešní datum?“ zeptal se doktor. „Můžu se podívat do svého kalendáře?“ 98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS298177
Issuu converts static files into: and more. Sign up and create your flipbook.