98
Kapitola desátá
Fergal
C
esta přes zemi Galů byla nesrovnatelně lepší než putování Doubravou. Je dokonce lepší než cesta přes mou zem, pomyslela si Aislin, také proto, že tyto končiny jsou mnohem více obydlené. Každý den projeli alespoň kolem tří vesnic. I kdyby neměli jídlo od Keity, kdykoliv mohli do jedné zajet a něco si koupit. Lesy byly méně husté a dokonale čisté – podle zvyklostí si všechny přirozeně popadané stromy a větve mohli lidé vzít na otop a stavbu domů. Kácelo se málo, jen když byl dřeva nedostatek na stavby, nebo pokud potřebovali získat nová pole. Všude byly udržované cesty, pole a pastviny. Aislin by to považovala za procházku snů, kdyby ovšem přestalo pršet. Déšť se spustil hned druhý den po opuštění Doubravy a neustával ve dne ani v noci. Oba byli promočení, i v pláštích a vlčích kůžích se třásli zimou, také koně začali propadat chmurné náladě. Dermotova klisna Epona (tak ji pojmenoval) chodila po rozbahněných cestách netečně a neposlouchala jeho pokyny. Aislin svého vraníka pojmenovala Aed; ten se zas každou chvíli stavěl na zadní a pokoušel se ji shodit, takže musela být neustále ve střehu. Po několika dnech plahočení Dermot navrhl, aby alespoň den zůstali v nějaké vesnici, odpočinuli si a hlavně konečně uschli. Aislin nejdříve nesouhlasila, nechtěla ztrácet čas. Když už však kvůli zimě nemohla ani spát, souhlasila. Nazítří tedy zajeli do první větší vesnice, na niž narazili.
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS297838