žízeň, pociťoval však více sil a méně únavy. Nabití od Isy nemohlo ale vydržet příliš dlouho. Nad ránem už opět zpomaloval. Cítil, jako když mu tělo obepíná silný tlak, nohy mu těžkly. Přesto byl odhodlán jít dál. Šel jen kousek za Isou. Ta postupovala stabilní rychlostí a svým tělem zároveň Erika zahřívala. Slunce
nesměle
vyplouvalo nad
zalesněné
hřebeny.
Své
životodárné paprsky rozprostřelo do krajiny. Brzký sluneční svit zastihl skupinu mužů jedoucích na pásových skútrech. Dva další seděli ve větším pásovém vozidle. Blížili se ke dvěma postavám, které přicházely od jezera Thetis. V kolonii zaznamenali pád čehosi velkého právě v této oblasti. Cílem vyslané skupiny mužů bylo to prověřit. S prvními paprsky se vydali na cestu. V té jim teď stála neznámá dvojice. Vlastně to nebyla dvojice, jak se blížili, bylo vidět, že jedna z postav někoho nese. Jeden ze skútrů vyjel z kolony a zastavil se několik metrů před přicházejícími cizinci. Muž si držel z obezřetnosti odstup, v pravé ruce připravenou lehkou pušku. „Kdo jste a odkud jdete?“ „Potřebujeme pomoc,“ řekla Isa, zatímco v náruči držela stále bezvládného Erika. „Co se mu stalo?“ zeptal se muž na skútru s jistou dávkou nedůvěry. „Je vážně zraněný, potřebuje lékařskou pomoc. V kolonii máte lékaře, že?“ „No… ale co jste zač? Máte nějaké zbraně? S těmi k nám nesmíte, žádní cizinci se zbraněmi.“
98 Ukázka elektronické knihy, UID: KOS297745