Kapitán
„Dovolte mi odejít, pane,“ zasalutoval jsem. Mávl na mě rukou a pohroužil se do studia dokumentu na stole před sebou. Někdy mi to připadalo, že války rozhodují právě takové, drobným písmem popsané listy. A možná to byla pravda. Vlastně to dávalo smysl. Pokud se do toho nemíchali čarodějové. Poslední myšlenka mě zarazila. Raději jsem ji zapudil, měl jsem na práci mnohem důležitější věci. Od praporčíka hlídajícího vstup do štábu jsem si nechal vysvětlit, kde se nacházejí ubikace nováčků brigády, odmítl nabídnutý doprovod a šel se porozhlédnout sám. Lidmi osídlený prostor staré pevnosti byl označen dřevěnými trojnožkami s tabulkami ukazatelů směru a barvami označujícími zeleně obydlené, žlutě prověřené, červeně neznámé a nebezpečné oblasti. Průzkumníci tady vykonali dobrou práci, protože pro nás vybrali oblast nebo patro pevnosti nejvíce připomínající prostory přizpůsobené lidským potřebám. Otvory, kterými se dalo projít do vnitřních prostor, další otvory, které přiváděly dostatek světla, prostory pro shromažďování, přístupná skladiště. Stačilo se vzdálit ze zeleně označených oblastí do modrých, většinou o dvě až tři patra níž, a struktura prostor ve skále se změnila. Jako by byla určena pro hmyz, velký hmyz až lidských rozměrů, který nepotřeboval vidět, jen toužil po spoustě více nebo méně skrytých zákoutí. Oblasti označené žlutou barvou znepokojovaly, nebo přesněji naháněly hrůzu – uvědomoval jsem si, že tady byla skála tvarovaná dle nějakého záměru, aby vytvořené dutiny a zákoutí někomu nebo něčemu sloužily, ale 99
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS297589