12
Judith Haidenová cítila, jak se jí zmocňuje lezavý chlad, ačkoli právě vystoupila z příjemně vyhřátého auta. Ledový vítr tu trošku tepla okamžitě odvál a pronikal každou, i tou sebemenší škvírkou jejího drahého zimního kabátu. Přitom jí prodavačka slibovala něco úplně jiného. Tvrdila, že Judith už nikdy nebude mrznout. S tímhle kabátem se údajně může kdykoli vypravit na dovolenou na Sibiř. Jeho syntetický materiál údajně testovali dokonce i na severním pólu. Jak se tedy mohlo stát, že ještě v Německu měla pocit, že co nevidět zmrzne? V duchu zařadila tuto značku na svou osobní černou listinu. Judith ráda pracovala se seznamy. Jejich položky se totiž daly odškrtávat. Byl to dobrý pocit, když měla jednotlivé body vyřízené a navždy odškrtnuté. Její práce s sebou přinášela komplexnost, která se nedala zvládat bez patřičného řádu. Přesto nešlo naplánovat všechno. Žijeme sice v jednadvacátém století, ale počasí člověk pořád ještě neporučí. Klimatické podmínky představují riziko. Ovšem známé riziko. Kvůli tomu se plánuje časová rezerva. Na realizaci tohoto projektu předpokládala opravdu velkou časo97
Ukázka elektronické knihy, UID: KOS297574